Odškodnění za smrt blízké osoby

Odškodnění za smrt blízké osoby – co vám říká zákon a jak postupovat

Ztráta blízkého člověka je obrovská tragédie, kterou nelze ničím zcela nahradit. Přesto české právo myslí na pozůstalé a dává jim nárok na odškodnění pozůstalých za smrt blízké osoby. V následujícím článku přehledně vysvětlujeme, co říkají zákony, jaké odškodnění můžete žádat a jak při uplatnění nároků postupovat. Text je psán srozumitelně a prakticky, abyste i bez právnického vzdělání věděli, na co máte právo a jak se domoci spravedlivé náhrady.

Právní základ nároku na odškodnění za smrt blízké osoby

Právo na odškodnění újmy

Občanský zákoník (§ 2959) – Hlavním předpisem, který upravuje odškodnění za smrt blízké osoby, je občanský zákoník. Ten stanoví, že při usmrcení člověka zaviněním jiné osoby má škůdce povinnost nahradit pozůstalým (manželovi, rodiči, dítěti či jiné osobě blízké) duševní útrapy peněžitou částkou, která plně vyváží jejich utrpení. Jednoduše řečeno – pokud někdo cizí zaviní smrt vašeho blízkého, máte právo na finanční kompenzaci za způsobenou bolest a ztrátu. Výše této náhrady není pevně dána zákonem; určuje se podle okolností případu tak, aby byla spravedlivá a slušná. Nejvyšší soud pro tyto případy vydal metodický pokyn, co by měly soudy v této souvislosti zkoumat a zohlednit. Celkové výše částky vždy závisí na posouzení otázky soudem.

Zákoník práce – Pokud ke smrti dojde v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, uplatní se vedle občanského zákoníku také zákoník práce. Ten obsahuje speciální ustanovení o odškodnění pozůstalých zaměstnance. Například přiznává některým pozůstalým jednorázové odškodnění pozůstalým (paušální částku vyplácenou jednorázově). Zákoník práce rovněž řeší náhradu nákladů na pohřeb a rentu pro pozůstalé (náhradu za ztrátu výživy) v případě smrtelného pracovního úrazu. Tyto nároky podrobněji vysvětlujeme níže.

Právo na odškodnění oběti trestného činu

Zákon o obětech trestných činů (č. 45/2013 Sb.) – Pokud váš blízký zemřel v důsledku úmyslného trestného činu (např. byl zavražděn), pamatuje na pozůstalé i zvláštní právní úprava. Podle této právní úpravy máte právo na přiznání statusu „oběti“ trestného činu. Máte díky němu právo získat od státu peněžitou pomoc pro oběti, a to i pro pozůstalé, pokud pachatel plně nenahradil způsobenou nemajetkovou újmu. Zpravidla tento nárok volíte, pokud není jiná šance na získání odškodnění za smrt blízké osoby. Žádost o státní pomoc je nutné podat do dvou let od chvíle, kdy jste se o újmě dozvěděli, nejpozději do 5 let od spáchání činu. Maximální výše této jednorázové státní podpory je stanovena paušálně (aktuálně nepřesahuje 200 000 Kč na jednu osobu). Kumulativně (pro více osob) je pak limit nastaven částkou 600 000,- Kč.

Kdo má právo na odškodnění? Zákony obecně označují okruh osob blízkých, které mohou nárok uplatnit. Typicky sem patří nejbližší rodina – manžel/manželka, děti, rodiče – a dále například sourozenci či prarodiče. Ve zvláštních případech mohou odškodnění získat i další osoby, pokud prokážou velmi úzký vztah k zemřelému (např. snoubenec, druh/družka žijící ve společné domácnosti). Rozhodující je skutečná blízkost vztahu a případná citová či finanční závislost na zesnulém. Pokud si nejste jisti, zda právě vy spadáte mezi oprávněné pozůstalé, poraďte se s advokátem. Díky němu splníte také povinnosti prokázat vztah blízké osoby, který je nezbytným předpoklad pro získání odškodnění.

Jaké nároky můžete uplatnit?

Když přijdete o blízkého člověka cizím přičiněním, máte právo na více různých nároků. Nároky na odškodnění jsou vesměs spojené s náhradou citové bolesti, tak o proplacení finančních ztrát spojených s úmrtím. Zde jsou hlavní položky, které mohou pozůstalí uplatnit:

Jednorázové odškodnění pozůstalých

Jedná se o jednorázovou (paušální) částku, která má zmírnit dopady ztráty blízké osoby na život pozůstalých. Pokud ke smrtelnému úrazu došlo v zaměstnání, zákoník práce stanoví konkrétní výši této částky a okruh oprávněných osob. Pozůstalý manžel/ka děti mají nárok na dvacetinásboek průměrné mzdy Kč každému, rodiče žijící ve společné domácnosti pak společně.

Je však třeba dodat, že uvedené částky z pracovněprávních předpisů jsou spíše minimální. Ústavní soud opakovaně zdůraznil, že částka uvedená v zákoně není limitem. Jako pozůstalí tak kromě nároků z pracovního práva můžete uplatnit také nárok na získání nemajetkové újmy podle občanského zákoníku (zde limit není).

V případech smrti blízké osoby (např. dopravní nehoda) se výše odškodnění pro pozůstalé řídí občanským zákoníkem a není pevně daná – posuzuje se individuálně podle okolností a soudy mohou přiznat i vyšší částky (často v řádu statisíců korun). Například u úmrtí při autonehodě se základní odškodnění pro nejbližší rodinu pohybuje kolem dvacetinásobku průměrné mzdy (aktuálně cca 600–700 tisíc Kč), přičemž soud může částku zvýšit s ohledem na intenzitu vztahu, věk oběti, závislost pozůstalých na zemřelém či okolnosti úmrtí

Náhrada nákladů pohřbu

Pozůstalí mají právo na proplacení přiměřených nákladů spojených s pohřbem. Zahrnují zejména výdaje za pohřební služby, kremaci nebo hrob, hřbitovní poplatky, zřízení nebo úpravu náhrobku, cestovní výdaje na pohřeb a dokonce i jednu třetinu výdajů na smuteční oblečení pro osoby blízké. Náklady na pohřeb musíte prokázat a doložit, proto si pečlivě uschovejte všechny účtenky a faktury. Do nákladů lze zahrnout i položky jako občerstvení na smuteční hostině či nákup černého oděvu, pokud byly vynaloženy v souvislosti s pohřbem. Všechny tyto doklady pak předložíte pojišťovně nebo soudu při uplatnění nároku.

Ztráta výživy (renta pro pozůstalé)

Tento nárok řeší situaci, kdy byl zesnulý živitelem rodiny či přispíval na vaši obživu. Náhrada za ztrátu výživy (tzv. pozůstalostní renta pro pozůstalé) náleží těm osobám, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat. Typicky půjde o manžela/manželku, děti, případně i rodiče či další osoby, pokud s vámi zemřelý žil ve společné domácnosti a vy jste byli odkázáni na jeho příjem. Renta se vyplácí po dobu, po kterou by jinak trvala vyživovací povinnost nebo potřeba výživy – nejdéle však do okamžiku, kdy by zesnulý dosáhl 65 let věku, což je hranice, kdy by obvykle přešel do důchodu).

Z takto vypočtené částky se pak odečítají případné důchody, které pozůstalí pobírají (vdovský, sirotčí), aby nedocházelo k dvojímu započítání. Cílem je, aby rodině byla dorovnána finanční ztráta a mohla si zachovat životní úroveň, jakou by měla, kdyby ke smrti nedošlo.

Duševní útrapy a nemajetková újma

Právo na odškodnění duševních útrap po smrti blízkého je nárok na peněžitou náhradu nemajetkové újmy – tedy za vaši psychickou bolest, stres a traumata způsobená ztrátou milované osoby. Tento nárok upravuje zmíněný § 2959 občanského zákoníku a je často tím nejvýznamnějším z hlediska výše odškodnění. Osoby blízké (manžel/ka, rodiče, děti, sourozenci aj.) mohou žádat peníze za utrpení tak, aby finanční satisfakce co nejlépe vyvážila jejich bolest ze ztráty blízké osoby. Jak už bylo uvedeno výše, zákon nestanoví pevnou částku – orientačně se základ u nejbližší rodiny pohybuje kolem 20násobku průměrné mzdy v ČR. Soudy pak mohou částku zvýšit podle konkrétních okolností. Pokud například došlo ke zvlášť tragickým okolnostem, pozůstalý měl mimořádně silný vztah se zesnulým, byl svědkem nehody, nebo se kvůli psychickému šoku sám léčí, odškodné bude vyšší. Naopak u vzdálenějších příbuzných či chladnějších vztahů může být náhrada nižší. Každý případ je posuzován individuálně, aby odškodnění za duševní útrapy bylo spravedlivé a odpovídalo hloubce vaší ztráty.

Kdy a jak uplatnit nárok

Pokud došlo ke smrti blízké osoby cizím zaviněním, je důležité své nároky uplatnit včas a správným postupem. Obecně platí, že byste neměli otálet – většina nároků se promlčí za 3 roky od události případně od chvíle, kdy jste se o škodě dozvěděli). Níže uvádíme základní přehled, kde a jak se odškodnění pozůstalých domáhat:

• U pojišťovny viníka (nebo zaměstnavatele): V případech dopravních nehod, pracovních úrazů a dalších pojistných událostí uplatněte nároky nejdříve u pojišťovny odpovědné Například po autonehodě žádejte odškodnění z povinného ručení viníka; po smrtelném pracovním úrazu se obracejte na zaměstnavatele (který má ze zákona pojištění pro tyto případy). Nárok ideálně oznamte co nejdříve a doložte všechny potřebné dokumenty (viz dále). Pojišťovna má povinnost váš požadavek prošetřit a plnit. Pamatujte na již zmíněnou promlčecí lhůtu 3 let – po jejím uplynutí by pojišťovna mohla plnění odmítnout.
• V trestním řízení: Jestliže je úmrtí vašeho blízkého šetřeno jako trestný čin (např. usmrcení z nedbalosti, vražda), můžete se do probíhajícího trestního řízení připojit jako poškozený s nárokem na náhradu škody a nemajetkové újmy. Tento postup je výhodný – o odškodnění může rozhodnout přímo trestní soud v rámci odsouzení pachatele. Důležité je nepropást lhůtu: nárok na náhradu musíte uplatnit nejpozději u prvního hlavního líčení u soudu (ideálně ale už při první výpovědi na policii). Orgány činné v trestním řízení by vás měly o této možnosti poučit. Do trestního řízení zároveň dodejte veškeré informace a důkazy, které mohou ovlivnit výši přiznané náhrady – např. popište intenzitu vztahu s obětí, přiložte lékařské zprávy o psychických újmách apod.
• Civilní žaloba: V některých situacích nezbývá než se domáhat odškodnění žalobou v civilním soudním řízení. To připadá v úvahu například tehdy, pokud nebyl viník trestně stíhán či odsouzen, nebo pokud vám přiznaná částka připadá neadekvátně nízká. Civilní žalobu můžete podat přímo na škůdce (či jeho pojišťovnu), ovšem počítejte s tím, že soudní spor může být složitější a zdlouhavý. Je nutné prokázat odpovědnost dané osoby za smrt (pokud byl pachatel odsouzen v trestním řízení, předložíte trestní rozsudek jako důkaz). V žalobě musíte přesně vyčíslit všechny své nároky a podložit je důkazy.
• Státní pomoc obětem: Jak bylo zmíněno, pozůstalí po obětech trestných činů mohou žádat o peněžitou pomoc od státu podle zákona o obětech trestných činů. Tuto možnost využijte zejména tehdy, pokud pachatel není znám nebo od něj nelze reálně získat náhradu škody. Žádost se podává na Ministerstvo spravedlnosti, a to do 2 let od chvíle, kdy jste se dozvěděli o újmě (nejpozději však do 5 let od spáchání činu).

Nejčastější chyby a na co si dát pozor

Při uplatňování odškodnění pozůstalých bohužel dochází k řadě omylů, které mohou vést ke ztrátě nároku či nižšímu plnění. Na co si dát největší pozor?

• Zmeškání promlčecí lhůty: Jak už bylo řečeno, většina nároků se promlčí po 3 letech. Pokud tuto lhůtu propásnete, můžete o své odškodnění nenávratně přijít Neodkládejte proto řešení – i když je to v těžké situaci psychicky náročné, začněte své nároky řešit co nejdříve. Lhůtu přeruší včasné uplatnění nároku u soudu (podání žaloby), takže raději jednejte v předstihu než na poslední chví
• Podcenění psychické újmy: Někteří pozůstalí váhají požadovat vyšší částku za duševní útrapy, případně ani nevědí, že na ni mají nárok. Emocionální bolest bývá společností opomíjená, ale zákon ji jasně uznává. Nebojte se domáhat odpovídající částky za psychické utrpení – nejde o chtění „zbohatnout“, ale o spravedlivou satisfakci. Pokud se cítíte zlomení, trpíte úzkostí či depresemi kvůli ztrátě blízkého, zahrňte tuto újmu do svých nároků. Nepodceňujte ji ani při jednání s pojišťovnou – trvejte na tom, že i psychická bolest má být odškodně
• Přijetí nízké nabídky pojišťovny: Pojišťovny bohužel občas nabídnou pozůstalým zcela nedostatečné částky v naději, že je v těžké situaci přijmou. Lidé se často začnou o odškodnění zajímat teprve ve chvíli, kdy jim pojišťovna navrhne první nesmyslně nízkou částku. Neberte hned první nabídku, pokud se vám zdá nízká. Máte právo ji rozporovat a žádat víc. Ideální je konzultovat výši odškodnění s odborníky, kteří znají obvyklé částky z judikatury – pojišťovna pak ví, že se nespokojíte s minimem. Přijetím nízkého plnění byste se připravili o peníze, na které máte nárok.
• Nekompletní podklady: Častou chybou je také nedodání všech potřebných dokumentů či uplatnění jen některých nároků a opomenutí jiných. Pokud například zapomenete požádat o náhradu za ztrátu výživy, pojišťovna vám ji sama od sebe nedá. Stejně tak neprokážete-li dostatečně výdaje (např. nemáte účet za pomník), nemusí vám je uhradit. Proto vždy dodejte kompletní podklady – raději více dokumentů než méně. Zkontrolujte, že jste zahrnuli všechny typy nároků (bolestné/duševní útrapy, náklady, rentu atd.), na které máte nárok. Pokud si nejste jisti, využijte možnosti bezplatné konzultace (např. u poskozeny.cz), kde vám poradí, zda máte vše potřebné.

Proč se obrátit na odborníka?

Domáhat se odškodnění po smrti blízkého je emočně i právně náročný proces. Odborná právní pomoc vám může celou situaci významně ulehčit a zajistit, že získáte skutečně to, na co máte nárok. Zde jsou hlavní důvody, proč se nebát oslovit zkušeného advokáta či specializovanou službu pro poškozené:

• Znalost práva a zkušenosti: Právník specializovaný na odškodňování zná detailně občanský zákoník, zákoník práce, postupy pojišťoven i soudní rozhodnutí v obdobných případech. Ví tedy přesně, na jaké nároky máte právo, v jaké výši a jak je formulovat. Díky zkušenostem z praxe také tuší, jaké argumenty a důkazy nejlépe fungují.
• Správné vyčíslení nároků: Odborník vám pomůže spočítat a odůvodnit všechny nároky – od nemajetkové újmy (duševních útrap) přes rentu až po každý výdaj. Nestane se tak, že byste zapomněli na nějakou položku nebo si řekli příliš má Právník zná obvyklé částky z judikatury a statistik, takže zajistí, že požadovaná suma odpovídá spravedlivému odškodnění.
• Vyjednávání s pojišťovnou: Komunikace s pojišťovnami může být složitá – často se snaží plnění snížit nebo zamítnout. Právní zástupce jedná s pojišťovnou vaším jménem, profesionálně a důrazně. Má větší šanci přesvědčit pojišťovnu k vyplacení plné částky, případně vyjednat mimosoudní vyrovnání. Vy se nemusíte stresovat jednáním a můžete se soustředit na rodinu.
• Zastupování u soudu: Pokud dojde na soudní řízení, advokát vás odborně zastoupí – sepíše žalobu, navrhne důkazy, přednese argumenty. Vy se tak nemusíte obávat složitých právních jednání ani procesních chyb. V případě úspěchu může soud přiznat i náhradu nákladů řízení, takže se vám zaplatí i část výdajů na advoká
• Žádné platby předem: Mnohé specializované firmy a advokáti (včetně služby poskozeny.cz) nabízejí konzultaci zdarma a často pracují na principu no win – no fee. To znamená, že neplatíte žádné poplatky předem – právník získá odměnu až z vymoženého odškodnění. Nemusíte mít tedy obavy z finančních nákladů, pomoc je dostupná všem poškozeným. (Právníci pomohou nárok vyčíslit, vyjednat s pojišťovnou spravedlivé odškodnění a v případě potřeby vás zastoupí u soudu)

Ve výsledku může odborná pomoc znamenat rozdíl mezi minimální almužnou a maximální možnou částkou, která vám po právu náleží. Navíc uleví i psychicky – víte, že na vše nejste sami a že za vás bojuje někdo, kdo se vyzná.

Co doložit – přehled důkazů a dokumentace

Pro úspěšné uplatnění nároku je zásadní mít připraveny a doloženy správné důkazy a dokumenty. Vždy budete dokládat dokumenty a důkazy podle konkrétních okolností vašeho případu. Níže uvádíme přehled těch nejdůležitějších:

• Úmrtní list (potvrzuje úmrtí osoby, datum a místo úmrtí) a případně zprávu o příčině smrti (např. pitevní protokol či lékařské potvrzení).
• Policejní protokol nebo záznam o nehodě či jiné události, při níž ke smrtelnému zranění došlo (u dopravní nehody záznam od policie, u pracovního úrazu záznam o úrazu apod.).
• Doklady o nákladech pohřbu – faktury a účtenky z pohřební služby, účty za hrob či kremaci, za květiny, smuteční hostinu, cestovní výdaje na pohřeb, nákup smutečního oblečení atd. (viz výše seznam hrazených položek).
• Doklad o rodinném a blízkém vztahu k zemřelému – typicky oddací list (pro doložení, že jste manžel/ka), rodný list (jste-li dítě nebo rodič), případně jiné dokumenty prokazující, že jste osoba blízká (např. čestné prohlášení o společné domácnosti u druha/družky).
• Potvrzení o finanční závislosti – pokud uplatňujete nárok na ztrátu výživy/rentu, může být užitečné doložit, že jste byli odkázáni na příjem zemřelé Například dokumenty o společném hospodaření, o vašich příjmech a výdajích, o tom, že vás zemřelý živil apod.
• Lékařské zprávy – pokud v důsledku úmrtí trpíte psychickými problémy (posttraumatická stresová porucha, deprese aj.) a léčíte se, opatřete si lékařskou zprávu od psychiatra či psychologa. Ta poslouží jako důkaz při nároku na odškodnění psychické újmy. Stejně tak potvrzení o případné pracovní neschopnosti z důvodu psychických následků může podpořit váš nárok (dokládá, že událost měla měřitelný dopad na váš život).
• Svědecké výpovědi a jiné důkazy o vašem vztahu se zesnulým – zvláště u nároku na duševní útrapy může být vhodné doložit, jak blízký byl váš vztah. Například písemná prohlášení rodiny či přátel, fotografie, společná korespondence apod. mohou ilustrovat intenzitu vztahu. V trestním řízení bývají běžné výpovědi svědků k těmto okolnostem. Tyto důkazy pomohou přesvědčit pojišťovnu či soud o oprávněnosti a výši vašeho nároku.

Tip: Vždy si ponechte kopie veškerých dokumentů a komunikujte písemně (e-mailem, dopisem) pro případné pozdější dokazování. Pokud si nejste jisti, jaké důkazy jsou potřeba, poraďte se s právníkem – zkušený odborník ví, které dokumenty vyžadovat a jak je získat.

Kontakt Poškozený

📞 Telefonicky: +420 773 014 007

📧 E-mailem: info@poskozeny.cz

🏢 Prostřednictvím formuláře

Sociální sítě: Instagram, Facebook