Odškodnění pracovního úrazu

Odškodnění pracovního úrazu – na co má zaměstnanec skutečně nárok?

Odškodnění pracovního úrazu je klíčové téma pro každého zaměstnance – úraz na pracovišti může totiž výrazně zasáhnout do zdraví i příjmů. Přesto mnoho zaměstnanců nezná nárok na odškodnění pracovního úrazu v plném rozsahu a často tak přicházejí o peníze, které by jim správně náležely. V tomto článku srozumitelně vysvětlíme, na co má zaměstnanec při pracovním úrazu nárok, jak odškodnění pracovního úrazu funguje v praxi a proč se vyplatí obrátit se na odborníky. Cílem je, abyste znali svá práva a v případě úrazu využili všech možností, které vám zákon poskytuje.

Co je pracovní úraz a kdy vzniká nárok na odškodnění

Pracovní úraz je definován zákoníkem práce jako poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, k nimž došlo nezávisle na jeho vůli, náhlým působením vnějších vlivů, a to při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jednoduše řečeno – úraz, který se vám stane při výkonu práce (nebo v situacích souvisejících s prací, jako je např. služební cesta), je považován za pracovní. Nárok na odškodnění pracovního úrazu vzniká tehdy, pokud škoda (újma na zdraví či majetku) vznikla právě v důsledku tohoto úrazu a při plnění pracovních povinnost. Naopak úraz, který se přihodí při cestě do zaměstnání nebo z něj, není podle zákona pracovním úrazem– takové případy nespadají do odškodnění podle pracovněprávních předpisů.

Zaměstnavatel odpovídá za škodu způsobenou pracovním úrazem objektivně (bez ohledu na vlastní zavinění), existují však výjimky. Zcela zprostit odpovědnosti se může jen tehdy, pokud prokáže, že úraz si zaměstnanec způsobil výhradně sám například hrubým porušením bezpečnostních předpisů nebo pokud byl zaměstnanec v době úrazu pod vlivem alkoholu či drog. I v takových případech musí jít o jedinou příčinu úrazu – běžná neopatrnost zaměstnance ke zproštění odpovědnosti nestačí.Ve většině situací tedy platí, že i když třeba zaměstnanec určitou chybou ke svému úrazu přispěl, odškodnění pracovního úrazu mu náleží alespoň zčásti.

Je důležité úraz vždy neprodleně nahlásit zaměstnavateli či nadřízenému, pokud to zdravotní stav dovolí. Zaměstnavatel má povinnost každý pracovní úraz vyšetřit a zaznamenat. I drobné zranění se musí zapsat do knihy úrazů(evidence úrazů). Pokud úraz vede k pracovní neschopnosti delší než 3 kalendářní dny, nebo jde-li o úraz smrtelný, musí zaměstnavatel vyhotovit Záznam o úrazu – oficiální hlášení o pracovním úrazu. Jednu kopii záznamu musí obdržet postižený zaměstnanec (případně rodina) a další kopie putují příslušným institucím (pojišťovna, oblastní inspektorát práce aj.). Splnění oznamovací povinnosti a sepsání záznamu je důležité pro hladký průběh odškodnění. Nicméně i když zaměstnanec úraz zapomene nahlásit nebo zaměstnavatel opomene záznam sepsat, neznamená to, že by zaměstnanec ztratil nárok na odškodnění – v takovém případě však bude muset vznik a okolnosti úrazu prokazovat jinými důkazy (svědectví, lékařské zprávy apod.)

Na jaké typy odškodnění pracovního úrazu má zaměstnanec nárok

Při pracovním úrazu má zaměstnanec právo na odškodnění v několika různých formách. Zákoník práce výslovně uvádí tyto nároky zaměstnance: náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, náhradu za bolest, náhradu za trvalé následky pracovního úrazu (tzv. ztížení společenského uplatnění), náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a také náhradu věcné škody.Níže si jednotlivé nároky přiblížíme. U každého vysvětlíme, co pokrývá, jak se obvykle stanovuje výše odškodnění pracovního úrazu a na co si dát pozor, aby vám nebylo vyplaceno méně, než na co máte nárok.

Bolestné za pracovní úraz

Bolestné je jednorázová náhrada nemajetkové újmy za fyzickou a psychickou bolest, kterou vám úraz a jeho léčení způsobili. Patří sem bolest a obtíže během léčení, včetně třeba stresu či duševního strádání spojeného s úrazem. Bolestné za pracovní úraz se stanovuje podle bodového ohodnocení lékaře – váš ošetřující lékař po skončení léčení vypracuje lékařský posudek, kde úraz ocení určitým počtem bodů podle závažnosti zranění a průběhu léčby. Každé zranění má v tabulkách (příloze vládního nařízení) přiděleno základní bodové hodnoty; lékař může přihlédnout k průběhu léčby a komplikacím. Hodnota jednoho bodu není fixní částka – činí 1 % průměrné mzdy vyhlášené Českým statistickým úřadem. V praxi se tak bodová hodnota každý rok mění s tím, jak roste průměrná mzda. Například pro úrazy v nedávné době se jeden bod bolesti pohybuje okolo několika stovek korun (aktuálně cca 370 Kč – záleží na roce). Výše odškodnění pracovního úrazu za bolest se pak vypočte jako počet bodů × hodnota bodu.

Na co si dát pozor: Pojišťovna (resp. zaměstnavatel) by měla vyplatit bolestné podle lékařského posudku. Někdy však může být bodové ohodnocení podhodnocené – například lékař opomene některé komplikace. Máte právo nechat si posudek zkontrolovat či vypracovat nový, pokud se domníváte, že bodů mělo být více. Také pozor, abyste bolestné za pracovní úraz uplatnili včas – ideálně hned po ukončení léčby, jakmile máte posudek. Dodatečně (s odstupem několika let) se bolestné uplatňuje obtížněji, byť právní nárok na něj nezaniká dříve než za promlčecí dobu (zpravidla 3 roky).

Odškodnění za trvalé následky pracovního úrazu

Pokud pracovní úraz zanechá trvalé následky, má zaměstnanec nárok na jednorázové odškodnění za trvalé následky pracovního úrazu. V zákoníku práce se hovoří o ztížení společenského uplatnění, což znamená trvalé omezení či ztížení uplatnění v životě vlivem následků úrazu. Jde např. o trvalé zdravotní postižení, omezení hybnosti, chronické bolesti nebo psychické dopady, které snižují kvalitu života zaměstnance (omezují ho v práci, v osobním životě, koníčcích apod.). Náhrada za trvalé následky se – podobně jako bolestné – stanovuje bodovým hodnocením lékaře. Posudek na trvalé následky pracovního úrazu se obvykle vystavuje nejdříve rok po úrazu, až je jasné, jaké následky jsou opravdu trvalé. Každý trvalý následek (například omezení pohyblivosti určitého kloubu, ztráta funkce orgánu apod.) má v tabulkách určitou bodovou hodnotu. Lékař body sečte a výsledek opět vynásobí hodnotou bodu (opět 1 % průměrné mzdy daného roku). Tím se určí částka odškodnění za trvalé následky.

Na co si dát pozor: Trvalé následky mohou představovat velmi významnou položku odškodnění – zejména u vážných úrazů jde často o nejvyšší odškodnění. Pojišťovny však někdy mívají tendenci bodové hodnocení trvalých následků zpochybňovat či snižovat. Je proto vhodné mít posudek od specialisty, případně konzultovat jeho výši s odborníky. Pokud jsou následky opravdu vážné (např. trvalá invalidita, výrazné omezení života), je možné žádat i mimořádné zvýšení tohoto odškodnění. Soud totiž ve výjimečných případech může přiznat vyšší náhradu, než kolik vyšlo z bodů, zejména pokud je původní sociální uplatnění zaměstnance zásadně omezeno. Tyto situace však už vyžadují zpravidla soudní řízení – o to důležitější je mít právní zastoupení.

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti

Pracovní úraz často vede k pracovní neschopnosti (nemoci z práce), během níž zaměstnanec pobírá nemocenskou, která je nižší než jeho mzda. Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (někdy se říká též náhrada mzdy při úrazu) má zajistit, že zaměstnanec nepřijde o žádný výdělek vlivem úrazu. Zaměstnavatel (resp. jeho pojišťovna) doplácí zaměstnanci rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem před úrazem a tím, co skutečně dostává během pracovní neschopnosti.Prakticky to funguje tak, že prvních 14 dní pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec náhradu mzdy od zaměstnavatele (dle zákona o nemocenském pojištění), poté pobírá nemocenské dávky od státu. Tyto dávky však zdaleka nedosahují 100 % příjmu – u dlouhodobé neschopnosti jde zhruba o 60 % redukovaného průměru. Nárok na odškodnění pracovního úrazu v této fázi spočívá v tom, že dostanete doplaceno až do výše svého průměrného výdělku před úrazem. Tuto doplatkovou část by měl zaměstnavatel vyplácet pravidelně každý měsíc spolu s běžnou mzdou (pokud se nedohodne jinak). Díky tomu by vaše celkové příjmy během léčení úrazu měly zůstat stejné, jako kdybyste pracovali.

Na co si dát pozor: V ideálním případě vše probíhá automaticky – vy dodáte zaměstnavateli lístek na peníze (potvrzení o trvání pracovní neschopnosti) a zaměstnavatel či jeho pojišťovna vám každý měsíc pošle doplatek. Problém nastává, pokud zaměstnavatel úraz neuzná jako pracovní nebo otálí s předáním podkladů pojišťovně. Nenechte se odbýt – trvejte na sepsání záznamu o úrazu a pokud nedostáváte doplatky mzdy, písemně je u zaměstnavatele uplatněte. Mějte také přehled o svém průměrném výdělku před úrazem (najdete ho například na výplatní pásce jako “průměr pro pracovněprávní účely”) a přibližně si spočítejte, zda součet nemocenské a doplatku skutečně dosahuje této částky. Pokud ne, může docházet ke krácení, které je potřeba řešit.

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

Tomuto nároku se často říká renta. Pokud i po skončení léčby nemůžete vydělávat tolik co před úrazem, máte právo na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Typicky jde o situace, kdy následkem úrazu nemůžete vykonávat původní práci nebo musíte na zkrácený úvazek, případně vám byl přiznán invalidní důchod. Zaměstnavatel (pojišťovna) vám musí dorovnávat rozdíl mezi vaším původním průměrným výdělkem před úrazem a aktuálním nižším výdělkem (připočítává se i případný invalidní důchod). Prakticky to znamená, že pokud jste např. před úrazem měli průměrný příjem 30 000 Kč a po úrazu berete 20 000 Kč (nebo třeba pobíráte invalidní důchod 8 000 Kč a k tomu si vyděláte 12 000 Kč brigádně), pojišťovna by vám měla každý měsíc doplácet rozdíl do původních 30 000 Kč, tedy v tomto příkladu 10 000 Kč. Tato náhrada se vyplácí až do konce měsíce, kdy zaměstnanec dosáhne 65 let věku nebo do přiznání starobního důchodu. Cílem je, aby pracovní úraz neměl negativní dopad na životní úroveň zaměstnance ani v dlouhodobém horizontu.

Na co si dát pozor: U renty bývá častý spor o to, zda zaměstnanec skutečně nemůže dosahovat vyššího výdělku. Pojišťovny někdy argumentují, že si poškozený může najít lépe placenou práci, nebo že jeho zdravotní omezení nebrání vyšším výdělkům. Je proto důležité mít lékařské zprávy, posudky o pracovní schopnosti nebo invaliditě a případně i pracovní posudek, který dokládá, jaké práce můžete či nemůžete dělat. Nárok na rentu rozhodně nepromeškejte – jakmile zjistíte, že váš příjem je po úrazu nižší, uplatněte náhradu za ztrátu na výdělku co nejdříve. Pokud by vám ji zaměstnavatel nechtěl uznat, řešte to právní cestou, protože jde často o značné částky v souhrnu za mnoho let.

Náhrada nákladů spojených s léčením

Pracovní úraz může přinést i různé výdaje – cestovné k lékařům, doplatky na léky, zdravotní pomůcky, rehabilitace, případně náklady na péči o vaši osobu v době nemoci. To vše spadá do účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, které vám musí zaměstnavatel (pojišťovna) proplatit. Patří sem například jízdné k lékaři či na rehabilitaci, parkovné u nemocnice, doplatky za léky a zdravotnický materiál, nákup zdravotních pomůcek (berle, ortézy apod.), výdaje na speciální diety či vitaminové preparáty doporučené lékařem, a také třeba proplacení nákladů rodinnému příslušníkovi, který o vás pečoval (pokud si musel vzít volno či ušlý výdělek).Tyto náklady je nutné prokazovat doklady (účtenky, jízdenky, paragony). Uplatnit lze vždy jen to, co už bylo skutečně vynaloženo – nelze žádat zálohu či paušál na budoucí léčení.

Na co si dát pozor: Důsledně si schovávejte všechny účtenky a doklady související s léčbou úrazu. Častou chybou je, že zaměstnanci zapomenou uplatnit drobné výdaje (např. benzín při cestách autem k lékaři, parkovné, doplatky 30 Kč v lékárně atd.). Tyto položky se mohou nasčítat, a i když nejde o vysoké částky, máte na ně nárok. Pokud jste některé náklady neplatili vy, ale například váš manžel/ka nebo rodič (vozili vás k lékaři apod.), může náhradu nákladů léčení uplatnit i tato osoba – zákon umožňuje proplatit náklady tomu, kdo je skutečně uhradil.Pojišťovny někdy mohou zkoumat, zda byly náklady účelné – např. zda daná léčba souvisela s úrazem. Proto mějte vše podložené lékařskými doporučeními (např. potvrzení, že rehabilitace či speciální pomůcky jsou potřeba kvůli úrazu).

(Kromě výše uvedeného má zaměstnanec nárok také na náhradu věcné škody – například pokud při úrazu došlo k poškození osobních věcí, pracovních pomůcek apod. Dále existují zvláštní jednorázové odškodnění pro pozůstalé v případě smrtelného nebo zvlášť vážného úrazu zaměstnance. Tyto situace přesahují rámec běžných pracovních úrazů, proto je zde podrobně nerozebíráme.)

Jak probíhá samotné odškodnění pracovního úrazu v praxi

Teoretická práva jsou jedna věc, ale zaměstnance samozřejmě zajímá, jak odškodnění pracovního úrazu probíhá v praxi. Zde je přehled kroků a praktických rad od úrazu až po vyplacení náhrad:

• Bezprostředně po úrazu: V první řadě se postarejte o své zdraví – vyhledejte lékařské ošetření. I drobnější zranění nepodceňujte; nechte si vystavit lékařskou zprávu. Zároveň (pokud můžete) informujte ihned svého nadřízeného o tom, co se stalo. Zajistěte si případné důkazy: kontakt na svědky, fotodokumentaci místa úrazu (pokud je to relevantní), uschovejte si například poškozený nástroj či oblečení jako možný důkaz.
• Hlášení a dokumentace úrazu: Zaměstnavatel by měl společně s vámi sepsat záznam o úrazu (u vážnějších úrazů) a vše zaevidovat. Zákon ukládá zaměstnavateli objasnit příčiny a okolnosti úrazu za účasti svědků, zástupců BOZP apod. Trvejte na tom, aby byl úraz zaevidován – je to ve vašem zájmu. Jednu kopii záznamu o úrazu si vyžádejte pro sebe. Pokud zaměstnavatel odmítá úraz sepsat (což by neměl), napište mu hlášení písemně (mail, dopis) a popište, kdy a jak k úrazu došlo, aby existoval důkaz, že jste úraz nahlá
• Nahlášení pojišťovně: Každý zaměstnavatel v ČR musí mít ze zákona sjednané pojištění odpovědnosti pro případ pracovních úrazů u pojišťovny (nejčastěji Kooperativa nebo Generali Česká pojišťovna).Odškodnění pak fakticky vyplácí pojišťovna z této pojistky. Zaměstnavatel by měl pojistnou událost (váš úraz) neprodleně nahlásit pojišťovně a předat jí potřebné Někdy komunikace s pojišťovnou probíhá přímo přes zaměstnavatele, jindy je zaměstnanec v kontaktu s likvidátorem pojistné události sám – informujte se, jaký je postup ve vaší firmě. V každém případě platí, že nároky musíte nejprve uplatnit u zaměstnavatele (resp. jeho pojišťovny) a teprve pokud by odmítl plnit, lze se obrátit na soud.
• Dokumenty a formuláře: Pro uznání nároků budete dokládat zejména: lékařské zprávy (zprávu o úrazu z pohotovosti či ambulance, propouštěcí zprávu z nemocnice, zprávy specialistů), potvrzení o pracovní neschopnosti (tzv. neschopenku a ukončení PN), lékařský posudek o bolestném a případně posudek o trvalých následcích, dále výplatní pásky nebo potvrzení o příjmu (pro výpočet ztráty na výdělku) a veškeré účtenky k nákladům léčení. Zaměstnavatel/pojišťovna vám mohou dát k vyplnění také formuláře k jednotlivým nárokům. Vše vyplňte pravdivě a pečlivě. Kopie všech dokumentů si ponechte.
• Proces likvidace a lhůty: Po předání podkladů posoudí pojišťovna váš nárok. Pokud je vše doloženo, měla by výše odškodnění pracovního úrazu být vypočtena a vyplacena bez zbytečného odkladu.Některé nároky (např. doplatky mzdy) se vyplácejí průběžně, jiné najednou po skončení léčby (bolestné) či po ustálení následků (ztížení uplatnění). V praxi počítejte s tím, že bolestné obvykle dostanete vyplaceno po předložení lékařského posudku – často to bývá několik týdnů od jeho odevzdání. Náhrada za trvalé následky bývá aktuální až po roce či déle (pokud čekáte na posudek). Náhrada za ztrátu na výdělku (renta) je dlouhodobá – pojišťovna ji může vyplácet měsíčně, nebo se někdy dohodne jednorázové odškodnění pracovního úrazu formou kapitálové výplaty renty (to ale dobře zvažte, nevýhodná jednorázová suma může zkrátit vaše peníze). Lhůty pro vyřízení nejsou zákonem striktně dané v konkrétních dnech, ale platí obecná povinnost plnit bez zbytečných průtahů. Pokud vše trvá neúměrně dlouho, připomeňte se písemně zaměstnavateli i pojišťovně.
• Evidence a kontrola: Po dobu jednání o odškodnění si veďte vlastní evidenci – přehled, co jste uplatnili, co už bylo vyplaceno a co ještě zbývá. Schovávejte si kopie dopisů, emailů, záznamů o telefonátech. Je dobré mít vše černé na bílém pro případný spor. Také sledujte, zda vám opravdu proplatili vše, na co máte nárok (porovnejte s přehledem nároků výše). Pokud něco chybí, nebo nesouhlasíte s částkou, ozvěte se – dokud nic neřeknete, předpokládá se váš souhlas s výší plnění.

Nejčastější problémy při odškodnění pracovního úrazu

I když legislativa jasně stanoví nároky zaměstnance, v praxi nastávají situace, kdy se zaměstnavatel nebo pojišťovna snaží plnění snížit či odepřít. Zde jsou nejčastější problémy při odškodnění pracovního úrazu a tipy, jak se bránit:

• Zlehčování nebo zpochybňování úrazu zaměstnavatelem: Někdy se zaměstnavatel snaží tvrdit, že se úraz vůbec nestal při práci, nebo že nejde o pracovní úraz (např. „to sis udělal doma“). Případně bagatelizuje zranění („to nic není, to nerozmazávej“). Obrana: Trvejte na své Dodejte svědecké výpovědi kolegů, kteří úraz viděli, nebo jiné důkazy (záznam z kamer, lékařská zpráva s časem úrazu). Připomeňte zaměstnavateli jeho povinnost odškodnit pracovní úraz dle zákoníku práce. Pokud by zaměstnavatel i nadále odmítal úraz uznat, obraťte se na oblastní inspektorát práce nebo na právníka. Často už samotná hrozba dalšího řešení přiměje zaměstnavatele nárok uznat.
• Tlak na podepsání nevýhodného dokumentu: Může se stát, že vám zaměstnavatel nebo likvidátor pojišťovny předloží k podpisu dokument, kterým například prohlašujete, že jste si úraz zavinili vlastní nedbalostí, nebo že se vzdáváte dalších nároků výměnou za nějakou malou částku. Obrana: Nic nepodepisujte pod nátlakem a bez důkladného přečtení! Ze zákona se svého nároku na náhradu škody nemůžete předem vzdát, takové ujednání by bylo neplatné. Přesto podobný podpis může zkomplikovat vymáhání nároků. Pokud dostanete cokoliv k podpisu, vezměte si to domů, v klidu si to přečtěte a ideálně konzultujte s právníkem. Rozhodně nepodepisujte, že jste porušili nějaké předpisy, pokud to není pravda – takové přiznání by pak využili proti vám.
• Nabídka nižší částky, než odpovídá skutečnému nároku: Pojišťovna může zkusit nabídnout odškodnění, které je výrazně nižší, než by mělo být. Například uzná jen část bodů u bolestného, nebo špatně vypočítá průměrný výdělek pro rentu. Někteří zaměstnanci bohužel první nabídku bez protestu přijmou, protože netuší, kolik by správně měli dostat. Obrana: Zjistěte si výši odškodnění pracovního úrazu z nezávislého zdroje – konzultujte s odborníky, obraťte se na právníka nebo se podívejte do kalkulaček a tabulek (např. bodové ohodnocení Ministerstva zdravotnictví). Pokud odhalíte výrazný rozdíl, sepište odvolání proti likvidaci pojistné události a uveďte, v čem je výpočet špatně. Pojišťovna je povinna vaše námitky přezkoumat. Často už jen aktivní odpor vede k navýšení nabídky. Když nepomůže ani odvolání, zbývá možnost žaloby – pojišťovna dobře ví, že u soudu by musela plnit podle zákona, takže mnohdy raději zaplatí, než aby riskovala soudní spor.
• Odmítnutí některých nároků pojišťovnou: Stává se, že pojišťovna neuzná určitou část nároků – typicky třeba neproplatí všechny náklady na léčení s odůvodněním, že nejsou „účelně vynaložené“, nebo odmítne platit rentu s tvrzením, že vaše snížená mzda nesouvisí s úrazem. Obrana: V takové situaci je opět klíčové se bránit písemně. Dodejte doplňující důkazy – potvrzení lékaře, že dané náklady byly nutné k léčbě úrazu, potvrzení zaměstnavatele o vašem převedení na horší práci kvůli úrazu atd. Pokud pojišťovna i nadále odmítá plnit, nevzdávejte to. Informujte ji, že vymáhání nároku předáte právnímu zástupci. Často už tato informace vede k přehodnocení stanoviska. Pamatujte, že konečné slovo má soud, ne pojišťovna – zaměstnavatel (a jeho pojišťovna) jsou povinni odškodnit úraz v plném rozsahu dle zákona a pokud tak neučiní, rozhodne o náhradě soud.

Modelový příklad odškodnění pracovního úrazu

Pojďme se podívat na modelový příklad, který ukáže, jak odškodnění může vypadat v reálu, a porovnat nabídku pojišťovny s tím, na co má zaměstnanec nárok:

Příklad: Pan Novák pracuje jako skladník. Při manipulaci s materiálem na něj spadl těžký box a způsobil mu pracovní úraz – zlomeninu nohy a poranění páteře. Pan Novák byl okamžitě odvezen k lékaři, úraz nahlásil a vše bylo řádně sepsáno. Léčba zahrnovala operaci nohy, měsíční pobyt v rehabilitačním ústavu a celkem 5 měsíců pracovní neschopnosti. Bohužel, úraz zanechal trvalé následky – pan Novák má omezenou pohyblivost kotníku a chronické bolesti zad, takže už nemůže zvedat těžká břemena. U původního zaměstnavatele dostal lehčí administrativní pozici s nižším platem.

Nároky pana Nováka:

• Bolestné: Ošetřující lékař ohodnotil zranění pana Nováka na 300 bodů (zlomenina, operace, komplikace během hojení). Při hodnotě bodu např. 350 Kč to vychází 105 000 Kč. Pojišťovna však zpočátku uznala jen 200 bodů s odůvodněním, že část obtíží souvisela s jeho dřívější nemocí zad. Nabídla tedy 70 000 Kč. Pan Novák si nechal vypracovat nový posudek specialistou, který potvrdil 300 bodů čistě k úrazu – po předložení tohoto posudku pojišťovna doplatila zbylých 35 000 Kč.
• Náhrada mzdy po dobu neschopnosti: Před úrazem měl průměrný výdělek 28 000 Kč měsíčně čisté Během pracovní neschopnosti dostával nemocenské dávky cca 16 000 Kč měsíčně. Náhrada za ztrátu na výdělku tedy činila 12 000 Kč měsíčně (doplatek do 28 000 Kč). Za 5 měsíců neschopnosti to je 60 000 Kč. Tyto peníze mu byly vypláceny průběžně měsíčně. (Pozn.: Kdyby je nedostal, musel by je pojišťovnu zpětně nárokovat.)
• Renta (ztráta na výdělku po skončení PN): V původní práci už pan Novák nemůže dělat, přešel na lehčí pozici s výdělkem 20 000 Kč. Má tedy o 8 000 Kč méně než dříve. Pojišťovna mu proto musí měsíčně platit 8 000 Kč jako rentu. Tuto rentu by měl dostávat až do 65 let (pokud se jeho výdělek či důchod mezitím nezmění). Pojišťovna se pana Nováka pokusila přesvědčit na jednorázové vyrovnání – nabídla mu 500 000 Kč s tím, že “to pokryje rentu”. Kdyby ale pan Novák bral 8 000 Kč měsíčně třeba 10 let, dostal by 960 000 Kč, za 20 let téměř 2 miliony. Poučení:jednorázovou nabídku proto odmítl a trvá na měsíční rentě, která se mu celkově vyplatí mnohem více.
• Trvalé následky: Po uplynutí roku od úrazu posoudil lékař ztížení společenského uplatnění pana Nováka. Kvůli omezení hybnosti a bolestem mu přiznal 250 bodů. To vychází na cca 87 500 Kč (při bodu 350 Kč). Pojišťovna souhlasila a částku vyplatila. (Kdyby bodů přiznali méně, opět by pan Novák mohl nechat posudek přezkoumat. U velmi vážných následků by dokonce mohl žádat i o zvýšení nad rámec tabulek, ale v tomto případě nejde o tak extrémní újmu.)
• Náklady léčení: Pan Novák si evidoval všechny výdaje. Nasčítalo se mu: 3 500 Kč za benzín a parkování při cestách na rehabilitaci a kontroly, 1 800 Kč doplatky za léky a zdravotnické prostředky, 5 000 Kč za speciální ortopedickou obuv a 2 000 Kč za doplatky na intenzivní rehabilitační cvičení. Celkem 12 300 Kč, které mu pojišťovna proplatila (po doložení účtenek). Dále měl pan Novák rozbitý mobil z okamžiku úrazu (spadl na zem při pádu) – škodu 8 000 Kč mu pojišťovna také uhradila jakožto věcnou škodu.

Shrnutí příkladu: Po sečtení všech položek činilo odškodnění pracovního úrazu pana Nováka přes 270 000 Kč + má do budoucna zajištěnu rentu 8 000 Kč měsíčně. Pokud by neměl odbornou pomoc, možná by přijal první nabídku pojišťovny a získal by jednorázově jen kolem 150 000 Kč a žádnou rentu. Tento příklad ukazuje, že znát své nároky se vyplatí – rozdíl může být v desítkách až stovkách tisíc korun.

Proč se vyplatí řešit odškodnění pracovního úrazu s odborníkem

Pracovní úraz a jeho odškodnění mohou být po právní i medicínské stránce složité. Mnoho zaměstnanců netuší, jak vysoké částky mohou žádat, nebo se bojí se ozvat. Právě proto existují specializovaní právníci a poradci na odškodnění pracovního úrazu. Jaké výhody přináší jejich pomoc?

• Orientace v předpisech a tabulkách: Zkušený odborník přesně ví, na jaké nároky na odškodnění pracovního úrazu máte právo a jak se vypočítávají. Vyzná se v aktuálních tabulkách bolestného, ví, jak se stanovuje renta, zná všechny položky (včetně těch, na které laik snadno zapomene, jako např. věcná škoda či úroky z prodlení). Díky tomu nehrozí, že byste něco opomně
• Maximalizace odškodnění: Cílem právního zástupce je prosadit pro vás co nejvyšší odškodnění v mezích zákona. Umí argumentovat pojišťovně, vyjednávat a případně hrozit soudním sporem. Pojišťovny pak často nabídnou víc, než původně zamýšlely, protože vědí, že proti informovanému protějšku by u soudu neuspěly s podhodnocenou částkou. Statistiky z praxe ukazují, že lidé s právním zastoupením získají výrazně vyšší plnění.
• Zastoupení a komunikace: Veškerou komunikaci s pojišťovnou a zaměstnavatelem může převzít odborník. Nemusíte řešit telefonáty, vyplňování formulářů, shánění podkladů – právník či pověřený specialista to vyřídí za vás. Vy se můžete soustředit na své zdraví, zatímco odborník pohlídá lhůty, odpoví na dopisy od pojišťovny a podobně.
• Ochrana před triky a kličkami: Pokud vás zastupuje právník, je menší pravděpodobnost, že se vás pojišťovna pokusí „obalamutit“ nízkou nabídkou nebo vás připravit o práva. Vědí, že každý jejich krok bude pod drobnohledem. Když už by došlo na soud, máte po boku někoho, kdo ví, jak postupovat. To vám dodá klid a jistotu.

Zkrátka, ať už jde o drobnější pracovní úraz, nebo vážné zranění s trvalými následky, konzultace s odborníkem může odhalit, zda náhodou nemáte nárok na víc, než jste dostali. Mnoho zaměstnanců bez právní pomoci bohužel přijme první návrh odškodnění, který je třeba jen polovinou toho, co by mohli získat – jen proto, že neznají svá práva. Odborník vám pomůže tato práva prosadit.

Praktické tipy pro zaměstnance

Na závěr uvádíme několik praktických tipů, jak se zachovat při pracovním úrazu a na nic důležitého nezapomenout:

• Ihned po úrazu zajistěte pomoc a důkazy: Nepodceňujte žádné zranění. Vyhledejte lékařské ošetření a trvejte na tom, aby byl úraz zapsán do knihy úrazů. Zapište si jména svědků, udělejte fotky místa, uschovejte si poškozené věci. Tyto důkazy mohou být klíčové, pokud by se objevil spor o odškodnění pracovního úrazu.
• Nic nepodepisujte bez rozmyšlení: Pokud vám zaměstnavatel nebo pojišťovna dají cokoli k podpisu (protokol, vyjádření k úrazu, dohodu o odškodnění), pečlivě to pročtěte. Nepodepisujte nic, čemu nerozumíte, nebo co by mohlo omezit vaše nároky. Máte právo si dokument vzít a poradit se o něm. Pod tlakem odmítněte podepsat – po úrazu jste v šoku a můžete snadno udělat chybu, které byste litovali.
• Schovávejte veškeré doklady a komunikaci: Veškeré lékařské zprávy, potvrzení o pracovní neschopnosti, účtenky za léky a cestovné, kopii záznamu o úrazu – to vše si systematicky uchovávejte. Také si pište záznamy z jednání: kdy a s kým jste mluvili, co kdo slíbil. Pokud by později došlo ke sporu, tyto dokumenty a záznamy budou vaším důkazem.
• Nenechte věc vyšumět: Po návratu do práce či po skončení léčby nezapomínejte na své nároky. Často se stává, že zaměstnanec se uzdraví a nechce se mu už řešit papírování, a tak odškodnění neřeší. Tím ale přichází o peníze. Jakmile máte zdravotní stav stabilizovaný, hned uplatněte nárok na odškodnění pracovního úrazu – ideálně písemně. Pokud se nic neděje, připomínejte se. Váš nárok se časem promlčí (obecně za tři roky), takže otálením můžete o odškodnění přijít.

Závěr – získejte, na co máte nárok

Pracovní úraz je nepříjemná událost, ale zákon stojí na vaší straně a odškodnění pracovního úrazu vám má kompenzovat veškeré újmy. Jak jsme ukázali, výsledná částka může být výrazně vyšší, než co je zaměstnavatel nebo pojišťovna zprvu ochotna nabídnout. Nenechte se připravit o to, co vám právem náleží. Pokud máte pochybnosti, zda je vám odškodnění pracovního úrazu vypočteno správně, obraťte se na odborníka. Na webu Právo zaměstnance se můžete nezávazně poradit o svém nároku – naši experti vám pomohou zjistit, na jaké částky máte nárok, a případně zajistí kompletní právní zastoupení. Nezůstávejte na to sami, s pomocí můžete získat spravedlivé odškodnění a soustředit se na své zdraví.

Text má pouze informativní charakter a nenahrazuje individuální právní poradenství. V konkrétním případě je vždy vhodné obrátit se na odborníka.

Kontakt Poškozený

📞 Telefonicky: +420 773 014 007

📧 E-mailem: info@poskozeny.cz

🏢 Prostřednictvím formuláře

Sociální sítě: Instagram, Facebook