Odškodnění při sražení chodce autem v České republice

Při sražení chodce se řeší hlavně odškodnění za zranění a s tím spojené peníze – třeba ušlý plat nebo náklady na léčbu.

Z hlediska získání peněz je klíčové vědět dvě věci:

(a) poškozený (chodec/rodina) se ve většině případů domáhá plnění přímo u pojišťovny viníkova vozidla z povinného pojištění odpovědnosti, 

(b) když vozidlo není pojištěné/nelze ho zjistit nebo pojišťovna nekomunikuje, existuje náhradní cesta přes garanční fond.

Zákonná praxe v Česku vypadá zjednodušeně takto:

• Okamžitě po nehodě: Při střetu s chodcem volejte linku 155 (záchranná služba) a prakticky vždy i policii. Zákonný limit pro volání policie ve výši 200 000 Kč se totiž týká pouze škody na majetku (např. poškození vozidla). U střetu s chodcem je však prioritou zdraví a život – pokud dojde k jakémukoliv zranění nebo úmrtí, máte povinnost přivolat policii vždy, bez ohledu na výši materiální škody. 
• První volba pro peníze: Své nároky na odškodnění uplatňujte přímo u pojišťovny viníka (z jeho povinného ručení). Jako poškozený máte zákonné právo žádat plnění přímo po pojistiteli, což je nejrychlejší cesta k penězům.
• Tří měsíční pravidlo: Pojišťovna má standardně 3 měsíce od chvíle, kdy nárok uplatníte, aby ukončila šetření. Do této lhůty vám musí buď sdělit výši plnění, nebo písemně vysvětlit, proč jej zamítla či snížila. Pokud pojišťovna nekomunikuje, zákon počítá s náhradním řešením přes garanční fond.
• Kolik peněz: U vážných zranění tvoří největší část odškodnění dlouhodobá renta (ztráta na výdělku), náklady na péči a tzv. ztížení společenského uplatnění (trvalé následky). U pozůstalých se řeší odškodnění za duševní útrapy. Výpočet bolestného a následků se v praxi opírá o bodové hodnocení podle Metodiky Nejvyššího soudu.
• Promlčení: Obecná promlčecí lhůta je 3 roky. Výhodou u nároků z újmy na životě či zdraví je, že se na ně neuplatní některé striktní „objektivní“ limity (např. po 10 či 15 letech). To ale rozhodně neznamená, že máte „neomezený čas“. V praxi je naprosto klíčové neotálet a veškeré nároky uplatňovat a doplňovat průběžně podle toho, jak pokračuje vaše léčba.

Právní rámec a odpovědnost v České republice

Právní logika celé věci stojí na třech pilířích:

• pravidla silničního provozu (jak se měl chovat řidič a chodec)
• civilní odpovědnost za újmu (kdo platí a za co)
• pojistné právo (zda a jak platí pojišťovna, a co když neplatí). 

Co typicky řeší „vina“ a proč není jediná rozhodná?

U sražení chodce se často mluví o „vině řidiče“. Pro odškodnění je ale důležitější, že české civilní právo zná vedle klasické odpovědnosti za zavinění i zvláštní odpovědnost provozovatele za škodu/újmu ze zvláštní povahy provozu dopravy či dopravního prostředku (typicky motorové vozidlo). Tato odpovědnost je konstruována objektivněji (bez nutnosti dokazovat zavinění v každém detailu) a zproštění (liberace) je možné jen ve specifických situacích.

Praktický dopad pro poškozeného: i když se bude v řízení zkoumat chování obou stran, nemusí být pro úspěch nároku vždy nutné „vyhrát spor o vinu“ tak, jak ho lidé běžně chápou – klíčové je naplnění zákonných předpokladů odpovědnosti a příčinné souvislosti. 

Povinnosti řidiče a chodce jako základ pro spoluzavinění

Zákon o silničním provozu ukládá řidičům jasné povinnosti: nesmí chodce na přechodu ohrozit a v případě potřeby musí před přechodem zastavit. Nicméně ani chodec není „nedotknutelný“. I on má své povinnosti – například musí správně odhadnout vzdálenost přijíždějícího auta a nesmí do vozovky vstupovat bezprostředně před něj.

V právní praxi se proto u každé nehody zkoumá tzv. spoluzavinění. Pokud se prokáže, že chodec porušil zákonná pravidla, pojišťovna mu nevyplatí odškodné v plné výši.

Příklad z praxe: 

• Řidič srazí chodce na přechodu, protože jel nepozorně. Ukáže se ale, že chodec vstoupil do vozovky velmi zbrkle, aniž by se rozhlédl, a navíc měl na uších sluchátka a v ruce telefon.
• Výsledek: Soud nebo pojišťovna určí, že chodec svým chováním k nehodě přispěl. V takových případech judikatura (rozhodnutí soudů) běžně připouští snížení odškodného o 25 % i více. Pokud by tedy celková škoda byla 100 000 Kč, chodec by kvůli své neopatrnosti dostal jen 75 000 Kč. 

Jaké náhrady lze žádat a jak se oceňují?

Cílem zákona je vrátit poškozenému život do stavu, v jakém byl před nehodou – alespoň po finanční stránce. Odškodnění se dělí na dvě hlavní části: nemajetkovou újmu (bolest a trápení) a majetkovou škodu (peníze, o které jste přišli).

Nemajetková újma poškozeného na zdraví

Nemajetková újma je zásah do vašeho těla, ale i do vaší psychiky a práva na spokojený život. Zákon (konkrétně § 2958 občanského zákoníku) říká, že poškozený má dostat náhradu za vytrpěné bolesti, ale i za další strádání, které s úrazem souvisí. Pokud nelze částku přesně vypočítat, musí o ní soud rozhodnout podle „zásad slušnosti“ tak, aby byla spravedlivá.

Bolestné (bolest)

Při výpočtu bolestného se v české praxi vychází z Metodiky Nejvyššího soudu, která každému typu zranění či lékařskému zákroku přiřazuje určitý počet bodů. Finanční hodnota jednoho bodu není pevně daná navždy, ale mění se každý rok podle toho, jak roste průměrná mzda v zemi.

Pro rok 2026 vychází hodnota jednoho bodu orientačně na 492,15 Kč (což odpovídá 1 % z průměrné mzdy za rok 2025). Velmi důležitým detailem je, že rozhoduje tzv. „rok vzniku bolesti“. Pokud tedy poškozený podstoupí operaci následkem nehody až rok po střetu, bude se tato konkrétní bolest odškodňovat podle vyšší hodnoty bodu platné v daném roce, nikoliv podle hodnoty z dne nehody.

Celkové odškodnění za samotnou bolest se může pohybovat od jednotek tisíců až po miliony korun. Zatímco lehké úrazy jsou ohodnoceny desítkami bodů, těžké stavy, jako jsou rozsáhlé popáleniny nebo komplikovaná traumata, dosahují stovek až tisíců bodů.

Příklad z praxe: Jak se počítá bolestné v praxi?

Pana Jana srazilo auto na přechodu. Jeho cesta za odškodněním ukazuje, jak se z lékařských zpráv stávají konkrétní částky.

1. První dny: Lehčí zranění a základní body Hned po nehodě pan Jan utrpěl lehký otřes mozku a hlubokou tržnou ránu na hlavě, kterou museli lékaři šít. Podle tabulek (Metodiky) tato zranění odpovídají celkem 40 bodům. Protože se nehoda stala na začátku roku 2026, hodnota jednoho bodu je 492,15 Kč. Za tyto prvotní útrapy tak pan Jan získá přibližně 19 686 Kč.
2. Komplikace v čase: Když se léčba protáhne Léčba se bohužel zkomplikovala. Kvůli infekci v ráně musel pan Jan podstoupit další operaci a strávit týdny na lůžku. Tady přichází důležité pravidlo: rozhoduje rok, kdy bolest vznikla. Pokud by se tato druhá operace odehrála až v dalším kalendářním roce, kdy průměrná mzda v ČR opět stoupne, hodnota bodu se pro tuto novou fázi léčení znovu zvýší. Pan Jan tak za každou další operaci dostává „aktuální cenu“ za své utrpení.
3. Od lehkých šrámů k milionům Pokud by pan Jan vyvázl jen s těmito šrámy, odškodné by se pohybovalo v řádech desítek tisíc korun. Kdyby však byla nehoda mnohem vážnější – například kdyby utrpěl těžké popáleniny vyžadující opakované transplantace kůže – jeho bodové hodnocení by se už nepočítalo v desítkách, ale v tisících bodů. V takovém případě by jen samotné bolestné mohlo přesáhnout 1 000 000 Kč, a to ještě dříve, než by se začaly řešit trvalé následky nebo ušlá mzda.

Ztížení společenského uplatnění (ZSU): 

Tato položka řeší dlouhodobé dopady do vašeho běžného života. Nejde jen o to, že vás „něco bolí“, ale o to, co už v životě nemůžete dělat (práce, sport, rodinný život). Pro výpočet je zásadní podrobný lékařský posudek, který zhodnotí, jak moc vás úraz omezil.

Příklad z praxe: 

• Pan Jakub byl před nehodou vášnivým truhlářem a ve volném čase hrál fotbal. Kvůli špatné hybnosti ruky po nehodě už nemůže držet dláto ani sportovat.
• Výsledek: I když jeho bolestné bylo 50 000 Kč, odškodnění za trvalé následky (ZSU) se může vyšplhat na stovky tisíc nebo i miliony korun, protože mu úraz trvale zhoršil kvalitu života a vzal mu milované koníčky i profesní uplatnění.

Majetková újma poškozeného

Občanský zákoník u škod na zdraví typicky pokrývá zejména:

• Náklady péče o zdraví / osobu / domácnost (často sem spadá dlouhodobá péče, pomoc rodiny, pečovatelské služby, doprava k lékaři apod.).
• Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (typicky peněžitý důchod ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před újmou a tím, co bylo vyplaceno z titulu nemocenských dávek apod.). 
• Ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti / při invaliditě (renta) – u těžších následků často největší ekonomická položka, vyplácená dlouhodobě.

Mnoho lidí se dopouští stejné chyby – soustředí se pouze na vyplacení „bolestného“ za samotný úraz. Z pohledu celkové náhrady škody jsou však mnohem zásadnější renta a náklady na péči. Zatímco bolestné dostanete jednorázově, tyto položky vám mohou krýt záda desítky let.

Příklad z praxe: 

• Pan Jakub se vrátil z nemocnice domů, ale tři měsíce se o něj musela starat dcera, protože se sám neoblékl ani si nenakoupil.
• Výsledek: Pan Jaroslav má nárok na proplacení těchto nákladů na péči (podle obvyklé ceny pečovatelských služeb), přestože mu pomáhala „jen“ rodina. Zároveň mu pojišťovna vyplácí rentu ve výši 8 000 Kč měsíčně, což je rozdíl mezi jeho dřívějším platem truhláře a nynějším invalidním důchodem.

Když nehoda skončí tragicky: Nároky pro pozůstalé

Pokud sražení chodce skončí jeho úmrtím, zákon se snaží zmírnit dopady na jeho nejbližší. Rodině a osobám blízkým vznikají samostatné nároky, které mají pokrýt jak materiální ztráty, tak hlubokou citovou újmu. Obecně vznikají oddělené nároky:

• Přiměřené náklady pohřbu tomu, kdo je vynaložil.
• Náklady na výživu pozůstalým formou peněžitého důchodu (pokud zemřelý poskytoval nebo měl poskytovat výživu).
• Duševní útrapy osob blízkých jsou kompenzovány peněžitou náhradou, která reflektuje nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku tragického úmrtí rodinného příslušníka.

Při ztrátě blízkého člověka nelze bolest nikdy plně vyčíslit penězi. Soudy však musí rozhodnout o spravedlivé náhradě, která pozůstalým pomůže zmírnit dopady tragédie. Aby se rozhodovalo férově a nikoliv náhodně, existuje tzv. judikaturní jádro – tedy soubor pravidel a zkušeností z předchozích rozsudků.

Soudy se při určování částky orientují podle základního rozpětí, které u nejbližších osob (manželé, děti, rodiče) činí zhruba 240 000 Kč až 500 000 Kč. Nejde však o pevný strop. Každý případ se posuzuje individuálně a výsledná částka se může výrazně lišit podle konkrétních okolností.

Kudy vede cesta k odškodnění?

Získat spravedlivé odškodnění po sražení autem není jen o jedné žádosti. V praxi se postupuje po třech hlavních cestách, které se často prolínají: pojistná cesta, civilní spor, trestní řízení a systémy pomoci obětem.

1. Cesta přes pojišťovnu (Povinné ručení)

Toto je nejrychlejší a nejčastější způsob. Podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla máte jako poškozený přímý nárok vůči pojišťovně viníka.

• Co pojišťovna platí: Újmu na zdraví, ušlý zisk, náklady na péči a za určitých podmínek i náklady na vašeho právníka.
• Lhůta 3 měsíce: Pojišťovna musí do tří měsíců od nahlášení buď vyplatit peníze, nebo písemně vysvětlit, proč plnění krátí či odmítá.
• Co když viník ujel nebo není pojištěn? V takovém případě se o vás postará Česká kancelář pojistitelů (ČKP) skrze garanční fond. Postup je podobný jako u běžné pojišťovny.

Příklad z praxe - pan Petr:

• Pan Petr utrpěl vážné zranění nohy poté, co ho na parkovišti srazilo auto, jehož řidič z místa ujel a nebylo možné ho dohledat. Protože neexistovala pojišťovna viníka, obrátil se pan Petr přímo na Českou kancelář pojistitelů se žádostí o plnění z garančního fondu. ČKP měla od té chvíle tři měsíce na to, aby případ prošetřila a Petrovi sdělila, kolik mu vyplatí. Protože šetření trvalo déle a fond v zákonné lhůtě dostatečně nevysvětlil průtahy, získal Petr nárok na náhradní plnění, které mu pomohlo pokrýt okamžité náklady na rehabilitaci. Petr tak díky garančnímu fondu nezůstal bez prostředků, přestože viník nebyl nikdy dopaden. 

2. Civilní soud: žaloba na náhradu újmy

Někdy se stane, že běžná komunikace s pojišťovnou narazí na mrtvý bod. V takovém případě přichází na řadu civilní žaloba na náhradu újmy. Tato cesta se volí zejména v těchto situacích:

• Pojišťovna odmítá platit: Pokud pojišťovna nárok úplně zamítne nebo jej neoprávněně krátí.
• Spor o to, kdo za nehodu může: Častým důvodem k žalobě je nesouhlas s výší tzv. spoluzavinění (např. pojišťovna tvrdí, že si za úraz můžete z 50 % sami, ale vy s tím nesouhlasíte).
• Vysoké částky a potřeba znalců: U vážných zranění s milionovým odškodněním je často nutné zapojit nezávislé soudní znalce, kteří stav posoudí lépe než interní lékař pojišťovny.
• Více viníků: Pokud je situace složitá a je potřeba určit odpovědnost více stran (např. řidiče, majitele auta nebo i provozovatele silnice).

Příklad z praxe - pan Petr:

• Pojišťovna chtěla Petrovi vyplatit o polovinu méně peněz s tvrzením, že se na parkovišti dostatečně nerohlédl a za srážku si může z poloviny sám. Petr se s tím nespokojil a podal civilní žalobu. Soud si vyžádal posudek od nezávislého znalce v oboru dopravy, který prokázal, že auto jelo nepřiměřenou rychlostí a Petr střetu nemohl zabránit, ani kdyby byl sebevíc opatrný. Díky rozsudku soudu nakonec pojišťovna musela Petrovi vyplatit plné odškodné bez jakéhokoliv krácení

3. Trestní řízení, adhezní nárok a „peněžitá pomoc“ státu

Pokud je nehoda natolik vážná, že ji policie vyhodnotí jako trestný čin (např. ublížení na zdraví z nedbalosti), otevírá se pro poškozeného další cesta. Ta má svá specifika:

• Adhezní nárok: Jako poškozený se můžete připojit přímo k trestnímu řízení proti řidiči a žádat náhradu škody (tzv. adhezní návrh). Výhodou je, že trestní soud má k dispozici důkazy od policie.
• Žádná „zkratka“ k penězům: Trestní soud se primárně soustředí na trest pro řidiče. Pokud je výpočet odškodnění příliš složitý, soud vás může odkázat na civilní řízení. Nejde tedy o zaručený způsob rychlé výplaty.
• Peněžitá pomoc od státu: Pokud se kvůli trestnému činu ocitnete ve špatné finanční situaci, můžete požádat Ministerstvo spravedlnosti o peněžitou pomoc. Nejde o plné odškodné, ale o rychlou „překlenovací“ částku, která vám pomůže v nejtěžším období.

Příklad z praxe - pan Petr:

• Protože řidič, který Petra srazil, jel pod vlivem alkoholu, skončil případ u trestního soudu. Petr se do řízení přihlásil a žádal odškodné za bolestné. Soud sice řidiče uznal vinným a odsoudil, ale ohledně přesné výše odškodného Petra odkázal na civilní soud, protože pojišťovna zpochybňovala rozsah trvalých následků. Mezitím se však Petr ocitl bez příjmů, a tak využil možnosti požádat stát o peněžitou pomoc obětem. Tato částka mu pomohla zaplatit nájem a léky v době, kdy čekal na verdikt civilního soudu a ukončení šetření pojišťovny.

Důkazy a dokumentace: Bez papírů není odškodnění

U sražení chodce je pro úspěch klíčové doložit tři věci: co se stalo, jaké následky to mělo a kolik to stálo. Čím silnější bude váš „důkazní balíček“, tím méně prostoru bude mít pojišťovna pro krácení plnění.

Co zajistit na místě?

Pokud vám to zdravotní stav dovolí (nebo máte u sebe doprovod či rodinu), soustřeďte se na tyto kroky:

• Identifikace řidiče: Vyfoťte si SPZ auta, zelenou kartu řidiče a jeho občanský průkaz.
• Svědci: Zapište si jména a telefony lidí, kteří nehodu viděli. Stačí stručná poznámka typu: „Pán v modré bundě viděl, že svítila zelená.“
• Fotodokumentace: Vyfoťte pozici auta, přechod, značky, ale i počasí nebo viditelné stopy brzdění. Nezapomeňte vyfotit i svá viditelná zranění (oděrky, roztržené oblečení).
• Policejní protokol: Trvejte na tom, aby policie do protokolu zapsala vše podstatné. Podepište ho jen tehdy, pokud s ním stoprocentně souhlasíte – jinak do něj uveďte své výhrady

Lékařské podklady a znalecké posudky

Kvalitní lékařská dokumentace je nejdůležitějším důkazem v celém procesu. Pojišťovna totiž neodškodňuje podle toho, jak se cítíte, ale podle toho, co je černé na bílém v lékařských zprávách. Pokud v dokumentaci chybí přesné diagnózy, popisy komplikací nebo výhled do budoucna (prognóza), pojišťovna body za bolestné nemilosrdně zkrátí.

U vážnějších zranění s trvalými následky se pak neobejdete bez znaleckého posudku. Zatímco běžná lékařská zpráva popisuje akutní stav, znalec se dívá dopředu – hodnotí vaše budoucí omezení v práci i v soukromém životě. Právě tento posudek bývá rozhodujícím trumfem při vyjednávání o milionech za ztížení společenského uplatnění.

Příběh z praxe - paní Hana

• Paní Hanu srazilo auto na přechodu, a přestože byla v šoku, její rodina začala okamžitě jednat. Dcera na místě mobilem vyfotila postavení auta a nahrála si krátké video s pánem, který potvrdil, že auto jelo velmi rychle. Později se ukázalo, že to byl klíčový důkaz – řidič se totiž snažil tvrdit, že mu Hana do cesty vběhla. Fotky z místa a kontakt na svědka tuto obhajobu okamžitě vyvrátily.
• Tím ale Hanina práce neskončila. Po celou dobu léčby si vedla pečlivý „deník nehody“. Schovávala si každou zprávu z rehabilitace, účtenky za léky i potvrzení o zaplaceném taxi k lékaři. Když jí pojišťovna chtěla vyplatit jen nízké bolestné s odkazem na stručnou zprávu od obvodního lékaře („stav se zlepšuje“), vytáhla Hana svůj hlavní trumf: odborný znalecký posudek, který si nechala vypracovat. Ten detailně popsal, že hybnost jejího kolene je trvale omezena a v budoucnu ji čeká další operace. Díky této neprůstřelné dokumentaci a důkazům z místa nehody nemohla pojišťovna nic zpochybnit a vyplatila jí plné odškodné v řádech statisíců korun.

Lhůty a promlčení: Na co si dát pozor?

V právu platí, že čas hraje proti vám. U odškodnění po nehodě musíte hlídat dvě klíčové věci: jak rychle musí reagovat pojišťovna a kdy váš nárok zanikne.

• Pravidlo 3 měsíců: Jakmile uplatníte svůj nárok, pojišťovna má přesně 3 měsíce na to, aby šetření uzavřela a vyplatila peníze (nebo písemně zdůvodnila, proč tak neučiní). Pokud mlčí, zákon vás chrání a dává vám další možnosti (např. přes garanční fond).
• Promlčení po 3 letech: Obecná lhůta pro uplatnění nároku u soudu jsou 3 roky. I když u škod na zdraví zákon poškozené chrání o něco více, v praxi se nevyplácí čekat. Pokud námitku promlčení vznese pojišťovna nebo viník po této době, své peníze už pravděpodobně neuvidíte.
• Taktika doplňování: Nečekejte, až se úplně vyléčíte. Nároky uplatňujte a doplňujte průběžně podle toho, jak postupují operace nebo rehabilitace. Vyčíslení trvalých následků (ZSU) se obvykle řeší až po stabilizaci stavu (cca 1 rok od nehody).

Příklad z praxe: 

• Paní Petra se soustředila jen na léčbu a odškodnění začala řešit až po čtyřech letech. Pojišťovna její žádost legálně zamítla kvůli promlčení. Hana tak přišla o statisíce korun jen proto, že nezačala komunikovat s pojišťovnou dříve, klidně už během neschopnosti.

Proč pojišťovny platí méně, než by měly?

Získat odškodnění není automatický proces. Pojišťovny využívají typické „obrany“, kterým se lze vyhnout jen včasnou přípravou a znalostí svých práv.

• Slabé důkazy z místa: Pokud chybí fotky, kontakty na svědky nebo přesný popis situace v protokolu, pojišťovna může průběh nehody zpochybnit. Oficiální postupy přitom jasně doporučují dokumentovat vše od pozice auta až po počasí.
• Past jménem „spoluzavinění“: Pojišťovna se často snaží část viny svalit na chodce (např. „měl sluchátka“, „nepřecházel kolmo“, „vstoupil do vozovky náhle“). Judikatura sice krácení peněz v těchto případech připouští, ale často bývá navržené snížení (např. o 50 %) neúměrně vysoké.
• „Spokojenost“ s pouhým bolestným: To je největší chyba. Lidé dostanou pár desítek tisíc za bolest a mají pocit, že je hotovo. Přitom zákon umožňuje žádat rentu, náklady na péči rodiny nebo budoucí náklady na léčení, které mohou jít do milionů.
• Čekání na policii tam, kde není: U sražení chodce je policie téměř vždy, ale zákon říká, že pojišťovna nesmí odmítnout plnění jen proto, že u nehody policie nebyla (pokud to zákon v dané situaci nevyžadoval). Klíčové je mít sepsaný společný záznam o nehodě.

Praktický checklist: 7 kroků k úspěšnému odškodnění

Tento seznam vám pomůže vám ohlídat nejdůležitější kroky od prvních vteřin po nehodě až po výplatu peněz.

1. Bezpečí a zdraví: Prioritou je život. Volejte 155 nebo 112 a poskytněte první pomoc.
2. Policie: U sražení chodce volejte policii vždy. Limit 200 000 Kč platí jen pro plechy, u zranění je asistence policie zákonnou povinností.
3. Důkazy na místě: Vyfoťte si auto, přechod a značky. Zapište si jména a telefony svědků. Chtějte vidět „zelenou kartu“ řidiče.
4. Lékařský archiv: Každou zprávu z pohotovosti, rehabilitace nebo kontrol ukládejte. Slabá dokumentace = slabé odškodnění.
5. Všechny nároky: Nežádejte jen bolestné. Nezapomeňte na trvalé následky (ZSU), rentu za ušlý plat a proplacení péče, kterou vám poskytla rodina.
6. Uplatnění nároku: Kontaktujte pojišťovnu viníka. Pokud řidič ujel nebo nemá pojistku, obraťte se ihned na Českou kancelář pojistitelů (ČKP).
7. Hlídání lhůty: Pokud pojišťovna do 3 měsíců nevyplatí peníze nebo mlčí, je čas na rázné kroky (právní zastoupení nebo režim náhradního plnění ČKP).

Rada na závěr: Vaše zdraví a budoucnost jsou na prvním místě

Sražení autem je pro každého chodce šokem, který v jediné vteřině převrátí život naruby. Je naprosto přirozené, že v prvních týdnech soustředíte veškerou svou energii i myšlenky pouze na léčbu a zotavení. Nezapomínejte však, že řádné odškodnění není jen o penězích, ale především o zajištění prostředků pro váš návrat do běžného života a pro důstojné zvládnutí následků, které s sebou nehoda přinesla. Pojišťovny mají k dispozici silné právní týmy, a proto je důležité mít na své straně odbornou oporu, která pohlídá, aby byl váš nárok posouzen spravedlivě a v plné šíři. Pečlivé sbírání důkazů a včasné uplatnění všech nároků – od bolestného až po případnou doživotní rentu – vám poskytne nezbytnou stabilitu, i kdyby byly následky úrazu trvalé. Pamatujte, že na férové vyrovnání máte zákonné právo a správně vedený proces vám pomůže projít tímto těžkým obdobím s vědomím, že o vaši budoucnost a rodinu je bezpečně postaráno.

Kontakt Poškozený

📞 Telefonicky: +420 773 014 007

📧 E-mailem: info@poskozeny.cz

🏢 Prostřednictvím formuláře

Sociální sítě: Instagram, Facebook