Jednorázová náhrada nemajetkové újmy je odškodnění za duševní útrapy pozůstalých, tedy jakési zadostiučinění za ztrátu blízkého člověka. Nárok na tuto jednorázovou náhradu má manžel/manželka (případně registrovaný partner), každé dítě a také každý rodič zemřelého zaměstnance. Zákoník práce navíc pamatuje i na další blízké osoby v rodinném či obdobném vztahu (například druh/družka), pokud prokážou, že smrt zaměstnance pociťují jako vlastní újmu.
Výše odškodnění je stanovena zákonem minimálně jako dvacetinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství (počítá se průměr za 1.–3. čtvrtletí předchozího roku). Tato částka se každý rok upravuje (valorizuje) podle aktuální průměrné mzdy. Například pro rok 2024 činila jednorázová náhrada 848 600 Kč (minimální zákonné minimum) a v roce 2025 vzrostla na 902 200 Kč. Nárok na tuto částku má každý oprávněný pozůstalý samostatně – výše odškodnění nezávisí na výdělku zemřelého ani na tom, zda byl pozůstalý na zemřelém finančně závislý. Specificky u rodičů platí, že pokud žijí oba, dělí si tuto částku rovným dílem (každý dostane polovinu). Jednorázové odškodnění se nepočítá do dědictví, ale vyplácí se přímo oprávněným osobám.
Pozůstalí mají nárok na náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem. Tento nárok typicky uplatňuje ten, kdo pohřeb zařídil a uhradil (může to být rodinný příslušník, ale klidně i jiná osoba, která výdaje nesla). Hrazeny jsou účelně vynaložené výdaje – zákoník práce obsahuje výčet uznatelných nákladů. Patří mezi ně zejména:
Naopak některé nadstandardní výdaje nejsou zpravidla hrazeny, například smuteční hostina či hudba při obřadu nejsou považovány za nutné náklady. Maximální celková výše pohřebných nákladů, kterou je zaměstnavatel povinen uhradit, je omezena horním limitem stanoveným zákonem. Ten činí nejméně 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství. V praxi se tento strop každoročně valorizuje – např. v roce 2023 byl limit pro pohřebné 59 000 Kč, v roce 2024 63 700 Kč a pro rok 2025 vzrostl na 67 700 Kč. Pokud skutečné náklady na pohřeb byly nižší, proplatí se samozřejmě jen tyto skutečně vynaložené výdaje (dokládané např. účty a fakturami).
Dalším klíčovým nárokem pozůstalých je náhrada nákladů na výživu, někdy zvaná pozůstalostní renta. Tento nárok má zajistit vyživovaným osobám prostředky, o které přišly v důsledku úmrtí živitele. Má na ni nárok každá osoba, které zemřelý zaměstnanec výživu poskytoval nebo k tomu měl zákonnou povinnost. Typicky půjde o manžela/manželku, registrovaného partnera a děti zemřelého, případně i další osoby (např. nezaopatřený sourozenec či rozvedený manžel pobírající výživné), pokud prokážou, že je zemřelý fakticky živil nebo měl vůči nim vyživovací povinnost. Nárok nezávisí na tom, zda byly tyto osoby skutečně odkázány na výživu – rozhoduje existence faktické podpory nebo právní povinnosti živit (např. i otec, který měl alimentační povinnost k dítěti, byť ji třeba neplnil).
Doba vyplácení renty: Náhrada na výživu se vyplácí od okamžiku úmrtí a trvá po dobu, po kterou by jinak trvala vyživovací povinnost zemřelého. U nezletilých dětí tedy do doby, než by se jinak samy uživily (dokončení studií apod.), u manžela/manželky obecně po dobu trvání manželství apod. Ze zákona však platí maximální hranice – renta se vyplácí nejdéle do konce měsíce, ve kterém by zemřelý dosáhl 65 let věku. Po dosažení důchodového věku by už pozůstalí neměli nárok na tento typ náhrady.
Výše pozůstalostní renty: Odvíjí se od průměrného výdělku zemřelého zaměstnance (zjištěného před jeho smrtí). Pokud zemřelý živil jednu osobu, náleží jí renta ve výši 50 % jeho průměrného výdělku. V případě, že vyživovaných osob je více, činí celková výše renty 80 % průměrného výdělku. Tato částka (50 % nebo 80 % mzdy) se rozdělí mezi všechny oprávněné pozůstalé. Například pokud zůstal manželce a dvěma dětem, jejich společný nárok činí 80 % průměrného výdělku zemřelého – tato částka se pak rozdělí (obvykle rovným dílem, případně podle dohody či potřeby) mezi vdovu a obě děti. Pokud by pozůstalou byla jen manželka bez dětí, náleží jí 50 % průměrného výdělku. Do výpočtu se zahrnují i všechny pozůstalostní důchody, které pozůstalí dostávají z důchodového pojištění (vdovský, vdovecký, sirotčí důchod) – tyto důchody se od vypočtené renty odečítají. Jinými slovy, renta od zaměstnavatele doplňujepříjem pozůstalých tak, aby spolu s důchody dosáhli stanovených 50 % či 80 % výdělku zemřelého. Ostatní vlastní příjmy pozůstalých (např. mzda vdovy) se do výpočtu nezahrnují. Výplata renty probíhá pravidelně měsíčně, pokud se pozůstalí se zaměstnavatelem nedohodnou na jiném způsobu (např. kvartální výplatě apod.).
Pokud zaměstnanec po pracovním úrazu nějakou dobu žil a byly vynaloženy náklady na jeho léčbu či ošetřování před smrtí, mají pozůstalí právo i na jejich proplacení. Zákon hovoří o účelně vynaložených nákladech spojených s léčením– tím se rozumí veškeré výdaje, které musely být vynaloženy na léčbu zranění utrpěných při pracovním úrazu, od okamžiku úrazu až do smrti zaměstnance. Může jít například o výdaje za léky a zdravotnické pomůcky, o náklady na speciální stravu, rehabilitaci či péči o zraněného v době, kdy byl upoután na lůžko apod.. Náhradu těchto nákladů může uplatnit v zásadě kdokoli, kdo je prokazatelně uhradil (typicky rodinný příslušník). Je důležité uschovat si účtenky, faktury a doklady – pouze skutečně vynaložené a doložené náklady mohou být proplaceny.
Zaměstnavatel (resp. jeho pojišťovna) hradí pozůstalým veškerou škodu vzniklou v souvislosti s pracovním úrazem. Kromě výše zmíněných nároků to může zahrnovat i náhradu věcné škody. Typicky jde o škodu na osobních věcechzaměstnance zničených či poškozených při úrazu – např. zničený oděv, obuv, osobní ochranné pomůcky apod. Náhradu věcné škody uplatňují dědicové zemřelého (v podstatě jako součást majetkové újmy, která přechází na dědice).
Dále, pokud zaměstnanec před smrtí utrpěl bolest nebo jiné nemajetkové újmy (tzv. bolestné za utrpenou bolest či ztížení společenského uplatnění za trvalé následky), náleželo by toto odškodnění původně jemu. V případě jeho úmrtí se však stává předmětem dědictví, takže jej mohou pozůstalí (dědici) dodatečně uplatnit v rámci dědického řízení a vůči zaměstnavateli. Typicky připadá v úvahu bolestné za období od úrazu do úmrtí, pokud zaměstnanec nějaký čas trpěl. Tyto nároky jsou však právně poměrně složité, a je vhodné je řešit s odbornou pomocí.
Po tragické události je pochopitelné, že rodina řeší především osobní záležitosti. Nicméně pro uznání nároků je potřeba podniknout několik kroků. Ideálně co nejdříve:
Proces odškodnění bývá složitý a plný právních detailů. Mějte na paměti, že zaměstnavatel (resp. jeho pojišťovna) nemusí platit vždy plnou výši náhrad. Zákon umožňuje, aby se zaměstnavatel za určitých okolností zprostil odpovědnosti zcela nebo zčásti. Typicky k tomu dochází, pokud by prokázal, že zaměstnanec svým úmyslným porušením předpisů nebo například opilostí úraz zavinil – v takovém případě se odškodné může výrazně krátit či dokonce nevyplatit vůbec. O takových okolnostech vás pojišťovna bude informovat v rámci šetření škody.
📞 Telefonicky: +420 773 014 007
📧 E-mailem: info@poskozeny.cz
🏢 Prostřednictvím formuláře
Pracovní úraz může zásadně ovlivnit vaše zdraví i výdělek. V článku přehledně vysvětlujeme, jaké odškodnění zaměstnanci skutečně náleží, jak postupovat v praxi a jak předejít tomu, abyste přišli o peníze, které vám ze zákona patří.
Trvalé následky po úrazu mohou zásadně ovlivnit váš každodenní život. V článku vysvětlujeme, kdy máte nárok na odškodnění za snížení kvality života, jak se takový nárok prokazuje a proč je výhodné využít odbornou právní pomoc – například prostřednictvím služby poskozeny.cz – abyste získali spravedlivou kompenzaci v plné výši.
Ztráta blízkého člověka při dopravní nehodě je nenahraditelná tragédie. Přesto české právo pamatuje na pozůstalé a poskytuje jim odškodnění za smrt při dopravní nehodě – od jednorázové náhrady za duševní útrapy až po pozůstalostní rentu a úhradu nákladů na pohřeb.
Obrátil jsem se na s prosbou o pomoc na náhradu újma za poškození zdraví. Když jsem se snažil domluvit po dobrém, setkal jsem se jen s arogancí a pohrdáním. Naštěstí jsem si to nenechal líbit, a obrátil se na Vás. Dodnes mi platí rentu za to, jak mi poškodili zdraví. Moc vám děkuji.
Moc děkuji za získání odškodnění od nemocnice. Nevěřil jsem, že lze získat odškodnění za pochybení lékařů v nemocnici. S vaším přispěním jsem nakonec získal peníze za to, že mi poškodili zdraví.
Nevěděl jsem, že mohu získat odškodnění od státu, když vydal jednal protiprávně. Sám bych neměl odvahu domáhat se odškodnění od státu, ani bych nevěděl, kde mám začít. Nakonec jsme vše vyřešili, díky vašemu zapojení.Jsem rád, že jsem našel platformu, která mi pomůže a nebojí se dosáhnout práv, když mě úřady poškodily. Díky za ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem bez své viny do dopravní nehody. Neuměla jsem situaci vyřešit a těch papírů na mě byl opravdu příliš. Jsem ráda, že jsem našla právě, jinak by si neuměla představit, jak nároky z právní nehody sama řešit. Děkuji Vám za lidský přístup, empatii a rychlost řešení vzniklé události.
Děkuji za získání odškodnění za pracovní úraz. Nevěděl jsem už co dál dělat, aby zaměstnavatel můj nárok uznal. Díky vaší pomoci jsem získal více, než jsem původně po zaměstnavateli za pracovní úraz chtěl.
O vaše práva poškozeného se stará Advokátní kancelář Šmarda, se sídlem v Olomouci a Praze
, Praha
Přihlaste se k odběru novinek