Pokud jste obdrželi peněžité odškodnění za nemajetkovou újmu, může se vás týkat povinnost oznámit tento příjem finančnímu úřadu, i když je od daně osvobozený. Zákon o daních z příjmů ukládá hlásit osvobozené příjmy vyšší než 5 000 000 Kč. Vysvětlíme vám, kdy tato povinnost vzniká, jak oznámení podáte a jaké pokuty hrozí, když ho nepodáte.
Stručná odpověď
Pokud obdržíte příjem osvobozený od daně – například bolestné, ztížení společenského uplatnění nebo odškodnění duševních útrap – a tento příjem je vyšší než 5 000 000 Kč, oznamte ho správci daně do konce lhůty pro podání daňového přiznání za rok, kdy jste ho obdrželi (§ 38v zákona o daních z příjmů). Daň neplatíte. Uvedete jen výši příjmu, popis okolností, za kterých jste ho nabyli, a datum.
Za neoznámení hrozí pokuta podle § 38w: 0,1 % z neoznámené částky, pokud chybu napravíte sami bez výzvy, 10 %, pokud oznámení podáte až na výzvu v náhradní lhůtě, a 15 %, pokud ho nepodáte ani tehdy. U odškodnění 6 000 000 Kč jde o 6 000 Kč, 600 000 Kč nebo 900 000 Kč.
Osvobození příjmů z odškodnění nemajetkové újmy od daně
Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je od daně osvobozená přijatá náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku, plnění z pojištění odpovědnosti za škodu a plnění z cestovního pojištění. Osvobození se nevztahuje například na náhradu za ztrátu příjmu – podrobnosti a přehledovou tabulku najdete v článku o zdanění odškodnění nemajetkové újmy.
Pod osvobozenými náhradami si představte různé formy odškodnění nemajetkové újmy:
Částky nad 5 000 000 Kč se v praxi objevují hlavně u ztížení společenského uplatnění při nejtěžších trvalých následcích po úrazu nebo u souhrnných odškodnění pozůstalých.
Oznamovací povinnost u osvobozených příjmů
I když jsou příjmy z náhrady nemajetkové újmy osvobozené, neznamená to, že je nikde neuvádíte. Podle § 38v odst. 1 zákona o daních z příjmů platí: pokud jako poplatník daně z příjmů fyzických osob obdržíte příjem, který je od daně osvobozený a je vyšší než 5 000 000 Kč, oznámíte tuto skutečnost správci daně. Povinnost zákon zavedl s účinností od roku 2015 a týká se příjmů obdržených od této doby.
Oznámení slouží finanční správě k přehledu o původu velkých částek. Pro vás má i praktický přínos: když za několik let koupíte dům nebo byt a finanční úřad se zeptá, odkud peníze máte, podané oznámení vám prokázání původu majetku výrazně usnadní.
Kdy oznamovací povinnost vzniká?
Povinnost vám vznikne, pokud zároveň platí:
- jde o příjem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob,
- příjem je vyšší než 5 000 000 Kč,
- nejde o výjimku podle § 38v odst. 3.
Výjimka podle § 38v odst. 3 se týká příjmů, o nichž může správce daně potřebné údaje zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Obě podmínky – přístup i zveřejnění – musí platit současně. U odškodnění od pojišťovny nebo škůdce se na výjimku zpravidla spoléhat nedá.
Příklad: soud přizná těžce zraněnému motocyklistovi ztížení společenského uplatnění 7 200 000 Kč a pojišťovna viníka mu částku vyplatí v září 2026. Daň z ní neplatí, ale oznámení podá do konce lhůty pro daňové přiznání za rok 2026, tedy zpravidla do 1. dubna 2027.
Zákon mluví o příjmu, který je vyšší než 5 000 000 Kč, nikoli o součtu všech osvobozených příjmů za rok. Pokud tedy například obdržíte během roku dvě různá odškodnění po 3 000 000 Kč, podle znění zákona oznámení nepodáváte. Pokud vám ale jeden nárok vyplatí ve splátkách, nechte si posoudit, zda nejde o jeden příjem. V pochybnostech oznámení podejte – za oznámení navíc pokuta nehrozí.
Odškodnění a společné jmění manželů
Pokud příjem plyne do společného jmění manželů, oznámí ho správci daně jeden z manželů (§ 38v odst. 5). Náhrada nemajetkové újmy na vašich přirozených právech ale do společného jmění zpravidla nepatří. Oznámení pak podáváte vy sami.
Kdy a jak oznámit osvobozený příjem z odškodnění
Lhůta pro oznámení
Oznámení podáte do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém jste příjem obdrželi. Zpravidla jde o 1. dubna následujícího roku, při elektronickém podání o 1. května a při podání přes daňového poradce o 1. července. Lhůta běží i tehdy, když jinak daňové přiznání nepodáváte.
Forma a způsob podání
Oznámení podáte na formuláři Ministerstva financí pro oznámení osvobozených příjmů fyzických osob, který najdete na webu Finanční správy. Podat ho můžete:
- datovou schránkou,
- elektronicky přes daňový portál Finanční správy,
- elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem,
- v listinné podobě poštou nebo na podatelně finančního úřadu.
Náležitosti oznámení
Zákon v § 38v odst. 2 vyžaduje tři údaje: výši příjmu, popis okolností jeho nabytí a datum, kdy příjem vznikl. Formulář k tomu přidává vaše identifikační údaje. V popisu okolností stručně uveďte, za co odškodnění dostáváte a kdo ho vyplatil – například „ztížení společenského uplatnění podle rozsudku krajského soudu, vyplatila pojišťovna viníka“. Přiložit rozsudek ani dohodu zákon nevyžaduje, mějte je ale připravené pro případný dotaz úřadu.
Co nastane, když oznámení nesplníte: pokuty v číslech
Pokud oznámení nepodáte včas, vzniká vám povinnost zaplatit pokutu podle § 38w zákona o daních z příjmů. Výše vyplývá přímo ze zákona a záleží na tom, jak rychle chybu napravíte. Příklad pro neoznámené odškodnění 6 000 000 Kč:
| Situace |
Sazba |
Pokuta z 6 000 000 Kč |
| Oznámení podáte včas |
– |
0 Kč |
| Podáte ho pozdě, ale sami, bez výzvy |
0,1 % |
6 000 Kč |
| Podáte ho až na výzvu v náhradní lhůtě |
10 % |
600 000 Kč |
| Nepodáte ho ani v náhradní lhůtě |
15 % |
900 000 Kč |
Pokutu stanoví správce daně platebním výměrem a je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí. Uložit ji může nejpozději do uplynutí lhůty pro stanovení daně za období, kdy jste příjem obdrželi (§ 38w odst. 2 až 4). Rozdíl mezi 6 000 Kč a 600 000 Kč ukazuje, proč se vyplatí zmeškané oznámení podat co nejdřív a z vlastní iniciativy.
Co udělat, abyste o odškodnění nepřišli
- Zjistěte přesnou povahu odškodnění. Ověřte, zda jde o osvobozenou náhradu nemajetkové újmy, nebo o zdanitelnou náhradu za ztrátu příjmu.
- Evidujte datum připsání platby. Podle něj určíte zdaňovací období a lhůtu pro oznámení. U plateb na přelomu roku rozhoduje den připsání na účet.
- Uchovejte dokumentaci. Rozsudek nebo dohodu o narovnání, výpisy z účtu a další doklady k odškodnění.
- Zkontrolujte hranici 5 000 000 Kč u každého jednotlivého příjmu.
- Podejte oznámení ve lhůtě. Pokud ji zmeškáte, podejte ho hned sami – pokuta pak činí 0,1 % místo 10 %.
- U nejasností se poraďte s daňovým poradcem ještě před koncem lhůty.
Spor s finančním úřadem o pokutu nebo povahu příjmu
Pokud správce daně zjistí, že jste oznámení nepodali, vyzve vás a stanoví vám náhradní lhůtu (§ 38v odst. 4). Tuto lhůtu v žádném případě nepromeškejte – rozdíl mezi 10 % a 15 % u velkých částek představuje stovky tisíc korun. Pokud vám finanční úřad pokutu vyměří, máte dvě cesty. Zaprvé zákon dovoluje pokutu zcela nebo zčásti prominout, pokud k nesplnění povinnosti došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem ospravedlnit (§ 38w odst. 6). Zadruhé si ověřte lhůtu: po uplynutí lhůty pro stanovení daně už pokutu uložit nelze. Častější spor ale nevzniká o pokutu, nýbrž o povahu příjmu – finanční úřad může tvrdit, že část odškodnění nahrazuje výdělek, a je tedy zdanitelná. Obranou je jasný rozpis položek už v rozhodnutí nebo dohodě. Při vymáhání odškodnění újmy na zdraví proto dbáme na to, aby každá položka měla jasný právní důvod.
Práva poškozených
Příjmy z odškodnění nemajetkové újmy jsou od daně z příjmů osvobozené. Pokud ale jednotlivý příjem přesáhne 5 000 000 Kč, musíte ho správci daně oznámit, jinak vám hrozí citelná pokuta. Oznámení podáváte na předepsaném formuláři do konce lhůty pro daňové přiznání za rok, kdy jste příjem obdrželi. U sporných případů doporučujeme daňového poradce. Odškodnění vám pomůžeme vymoci a správně rozčlenit. Váš případ posoudíme zdarma, odměnu platíte až z vymoženého odškodnění – více na stránce kolik služba stojí.
Zadejte svůj případ online – formulář vyplníte za pár minut. Další postup popisujeme na stránce jak to funguje.
Často kladené otázky
Musím bolestné a ztížení společenského uplatnění oznámit finančnímu úřadu?
Jen tehdy, když je jednotlivý osvobozený příjem vyšší než 5 000 000 Kč. Pod touto hranicí nic neoznamujete a do daňového přiznání osvobozený příjem nezahrnujete.
Do kdy musím oznámení podat?
Do konce lhůty pro podání daňového přiznání za rok, ve kterém jste příjem obdrželi. Zpravidla jde o 1. dubna, při elektronickém podání o 1. května a s daňovým poradcem o 1. července.
Jaká pokuta hrozí za neoznámení?
0,1 % z neoznámené částky, pokud oznámení podáte sami bez výzvy, 10 %, pokud ho podáte až na výzvu v náhradní lhůtě, a 15 %, pokud ho nepodáte ani v náhradní lhůtě (§ 38w zákona o daních z příjmů).
Platím z oznámeného odškodnění daň?
Ne. Oznámení nic nemění na tom, že je příjem od daně osvobozený. Finanční úřad jen dostane informaci o jeho výši, původu a datu.
Počítá se hranice 5 milionů za celý rok?
Podle znění zákona ne. Rozhoduje jednotlivý osvobozený příjem vyšší než 5 000 000 Kč, nikoli součet všech osvobozených příjmů za rok. U splátek jednoho nároku si nechte situaci posoudit.
Co když jsem lhůtu pro oznámení zmeškal?
Podejte oznámení co nejdřív a z vlastní iniciativy. Pokuta pak činí 0,1 % místo 10 %. Pokud k zmeškání vedl ospravedlnitelný důvod, můžete požádat o prominutí pokuty.