Náhrada škody způsobené nečinností státu: Průvodce pro poškozené

Nečinnost státních orgánů představuje závažný zásah do práv občanů a může způsobit škody i jinak zasáhnout do Vašich práv. V tomto příspěvku se zaměříme na problematiku náhrady škody způsobené nečinností státu a poskytneme praktický návod, jak v takových případech postupovat. Jde o článek věnovaný téma náhrady škody způsobené státem a související nároky.

Co je nečinnost státu?

Nečinností státu rozumíme situaci, kdy orgán veřejné moci:

• Nevydá rozhodnutí v zákonné lhůtě - každé vydání rozhodnutí státu je vázáno lhůtami, v rámci kterých musí rozhodnout
• Neprovede úkon, který je povinen provést - jde o faktické jednání (například policisty)
• Bezdůvodně prodlužuje řízení - například provádí procesní kroky, aby nemusel vydat rozhodnutí
• Nereaguje na podání občanů - ignorace podaných žádostí ze strany občanů 
• Nezahájí řízení, ačkoliv je k tomu povinen - zjistí, že podle práva by měl jednat v gesci, která přísluší rozhodování danému orgánu, ale nic neprovede

Právní úprava odpovědnosti státu za nečinnost

Nárok na náhradu škody způsobené nečinností státu je základním lidským právem. Vychází z ústavního principu odpovědnosti státu za škodu, který je mimo jiné zakotven v čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. 

Odpovědnost státu za škodu způsobenou nečinností je stanovena zvláštním zákonem. Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci stanoví pravidla pro uplatnění a omezení náhrady škody vůči nečinnosti státu. Nečinnost je považována za formu nesprávného úředního postupu, za který stát odpovídá objektivně, tedy bez ohledu na zavinění.

Užití prostředků ochrany před nečinností

Aby koncept nečinnosti fungoval, stanoví zákony napříč právním řádem povinnosti a lhůty, které musí úřední osoby respektovat (například vydání rozhodnutí nejpozději do 30 dnů, případně do 90 dnů). 

Příklad: V Zemi Půlnočního království dojde k úpravě předpisů stavebního práva, na které není úřední aparát připraven. V důsledku nevydání stavebního povolení dojde k prodražení stavebních prací dle původního rozpočtu o 30%.

Předpoklady vzniku odpovednosti státu za nečinnost

Abyste byli při uplatnění nároku náhrady škody způsobené nečinností úspěšní, musíte splnit následující předpoklady:

1. Existence nečinnosti -  podle práva měl orgán státu jednat / konat, ale byl nečinný
2. Vznik škody - porušením povinnosti ze strany orgánu státu aktivně jednat vznikla na straně poškozeného škoda
3. Příčinná souvislost mezi nečinností orgánu státu a vznikem škody - při posouzení relevantních okolností je zřejmé, že škoda vznikla jako následek nečinnosti orgánu státu (nejde o případ, způsobené škody z převážné části jinou příčinou).

Shora označené předpoklady jsou nezbytnými prvky pro vznik nároku. Dále bude sporným, kolik náhrady bude poškozenému v daném případě přiznáno. Jinými slovy, předpoklady jsou nutným prvkem, nicméně celkový rozsah náhrady škody (kolik poškozený dostane) je dalším krokem posouzení.

Náhrada škoda vzniklé v souvislosti s nečinností státu

Odškodnění újmy poškozeného vzniklé v důsledku nečinnosti orgánů státu zahrnuje níže popsané nároky:

Materiální škoda

• Skutečná škoda (přímá majetková újma) - zmenšení majetku poškozeného v důsledku nečinnosti orgánů státu
• Ušlý zisk - ztráta ušlé příležitosti v podobě zisku, který by jinak vznikl, když by orgán státu řádně konal
• Náklady vynaložené v souvislosti s nečinností - co musel poškozený vykonat navíc, aby následky nečinnosti orgánu státu zmírnil
• Úroky z prodlení - zákonný úrok za nesplnění povinnosti včas

Podstatou vzniku škody musí být nečinnost orgánu státu. Jde-li o vznik škody z jiného důvodu, nebude škoda přiznána. Půjde-li o případ působení více různých vlivů, bude celkový nárok odpovídajícím způsobem krácen.

Nemajetková újma

• Psychická újma - zásah do duševního zdraví v důsledku nečinnosti státu
• Zásah do osobnostních práv - zhoršení vztahu s okolím a/nebo dopad do vážnosti osoby 
• Poškození dobré pověsti - reputační zásah způsobený nečinností státu

Celková výše náhrady tak bude sumou shora popsaných práv poškozeného. Odškodnění bude záležet na konkrétním základu v každém jednotlivém případě. Každopádně budou orgány přihlížet při přiznání náhrady škody nejen ke konkrétním okolnostem, ale také k samotnému chování poškozeného (proč nepředcházel vzniku škody, rozšířil výši vzniklé škody nad rozsah, který by jinak vznikl).

Proces uplatnění nároku náhrady škody za nečinnost 

1. Prevence a dokumentace

• Využití prostředků ochrany proti nečinnosti (§ 80 správního řádu) - předpokladem je, že poškozený směřuje své kroky k tomu, aby orgán ve věci aktivně konal, a k tomu využije všechny dostupné prostředky na ochranu před činností, které mu zákon poskytuje
• Dokumentování všech kroků a komunikace s úřadem - důsledný monitoring postupu úředníků ve věci 
• Uchovávání důkazů o vznikající škodě - nezapomínejte sbírat doklady o vzniklé škodě v důsledku nečinnosti státu

2. Předběžné projednání nároku

Aby stát náhradu škody přiznal, musí být nejprve uplatněna zvláštním mimosoudním procesem. Poškozený musí svůj zdokumentovaný nárok zaslat k předběžnému projednání nároku příslušnému úřadu. Půjde o Ministerstvo spravedlnosti, případně jiný povolaný orgán státní správy. Stát tím získá možnost dobrovolně uspokojit nároky poškozeného, aniž věc musela jít k soudu (často bohužel stát trvá na soudním projednání). Navíc tím získá zpětnou vazbu na jednání konkrétních osob uvnitř státní správy. 

• Jde Povinný krok před podáním žaloby
• Adresováno příslušnému úřadu (zpravidla Ministerstvu spravedlnosti)

3. Soudní řízení

Jestliže nedojde ke smírnému vyřešení nároku poškozeného v rámci jeho předběžného projednání, nezbývá nic jiného, než podat žalobu soudu. Poškozený je v řízení nejprve nucen prokázat existenci porušení nezbytné předpoklady vzniku odpovědnosti. Následně bude v řízení řešena samotná výše nároku na náhradu škody způsobené nečinností státu a přiměřenost její uplatněné výše. Nutnost prokázat všechny předpoklady odpovědnosti. Každý proces uspokojení náhrady vzniklé škody bývá komplikovaný a zdlouhavý proces.

Při prokazování nároku je třeba se zaměřit na:

1. Doložení existence nečinnosti
2. Prokázání vzniku škody a její výše
3. Prokázání příčinné souvislosti

Z tohoto hlediska za nesprávný postup, vedoucí k odpovědnosti státu, je třeba považovat i nevydání či opožděné vydání rozhodnutí, mělo-li být správně vydáno či vydáno ve stanovené lhůtě, případně jiná nečinnost státního orgánu či jiné vady ve způsobu vedení řízení, to vše samozřejmě za předpokladu, že poškozenému vznikla škoda (majetková újma vyjádřitelná v penězích), která je v příčinné souvislosti s uvedeným postupem, tedy je-li nesprávný postup orgánu státu se vznikem škody ve vztahu příčiny a následku (Nález II. ÚS 99/07 ze dne 7.10.2008)

Praktická doporučení v oblasti nečinnosti státu

1. Prevence škody

• Vždy aktivně využívejte prostředky ochrany proti nečinnosti
• Dokumentujte veškerou komunikaci s úřadem a veškerá podání, která v tomto směru provádíte
• Uchovávejte důkazy o vznikající škodě, aby bylo zřejmé, že vzniká v návaznosti na trvající nečinnost způsobené státem

2. Příprava nároku

• Pečlivě vyčíslete všechny složky škody
• Shromážděte relevantní důkazy
• Konzultujte případ s advokátem

3. Uplatnění nároku

• Dodržujte zákonné lhůty
• Připravte detailní popis nečinnosti a jejích důsledků
• Předložte konkrétní důkazy o výši škody

Prevence před nečinností státu

Pro minimalizaci rizika vzniku škody doporučujeme:

• Sledovat lhůty pro vydání rozhodnutí
• Aktivně komunikovat s úřadem
• Včas využívat prostředky ochrany proti nečinnosti
• Vést si přehlednou dokumentaci

Znejte svá práva poškozeného

Náhrada škody způsobené nečinností státu představuje důležitý nástroj ochrany práv občanů. Úspěšné uplatnění nároku vyžaduje důkladnou přípravu, správný procesní postup a často i právní pomoc. S rostoucí judikaturou se postupně vyjasňují kritéria pro posouzení nečinnosti a stanovení výše náhrady, což přispívá k lepší vymahatelnosti práv poškozených.