Lékařská chyba představuje pro pacienta nejen zdravotní komplikaci, ale často i velmi složitou životní situaci. Každý, kdo se stal obětí pochybení ve zdravotnictví, má právo na nápravu a odškodnění. V tomto článku se zaměříme na to, jaká práva má poškozený pacient, jakými cestami se může domáhat nápravy a jaké náhrady může požadovat.
Co je lékařská chyba?
Než se budeme věnovat právům poškozeného, je důležité vymezit, co lze považovat za lékařskou chybu. V právním pojetí se jedná o postup, který není v souladu s aktuálními poznatky lékařské vědy a praxe (tzv. postup non lege artis). Mezi nejčastější příklady lékařských pochybení patří:
- Chybná nebo opožděná diagnóza
- Nesprávně provedený lékařský zákrok
- Pochybení při medikaci (špatný lék, dávkování)
- Neoprávněný zákrok (bez informovaného souhlasu)
- Zanedbání povinné péče
- Nedostatečný dohled nad pacientem
- Špatná komunikace mezi zdravotníky vedoucí k pochybení
- Hygienická pochybení vedoucí k infekci
Ne každý nepříznivý výsledek léčby však lze automaticky považovat za lékařskou chybu. Medicína není exaktní věda a ani při dodržení všech postupů nelze vždy garantovat úspěch léčby.
Právní postavení poškozeného pacienta
-
Poškozený v občanskoprávním řízení
Z pohledu občanského práva je poškozený pacient v pozici osoby, které byla způsobena újma na zdraví (případně i majetková škoda), a která má právo na její náhradu. Odpovědnost za tuto újmu nese primárně poskytovatel zdravotních služeb (nemocnice, klinika), nikoli přímo konkrétní lékař jako zaměstnanec. Jde o tzv. objektivní odpovědnost, kdy se nezkoumá zavinění. Poskytovatel se může odpovědnosti zprostit pouze prokázáním zákonem stanovených liberačních důvodů.
-
Poškozený v trestním řízení
V případě závažnějších pochybení, která naplňují skutkovou podstatu trestného činu (např. těžké ublížení na zdraví z nedbalosti), může být poškozený současně i poškozeným v trestním řízení. V tomto případě se odpovědnost vztahuje přímo na konkrétního lékaře. Poškozený má v trestním řízení významná procesní práva a může uplatnit nárok na náhradu škody v rámci adhezního řízení.
Postup při podezření na lékařskou chybu
-
Zajištění důkazů
Prvním krokem po zjištění možné lékařské chyby by mělo být zajištění důkazů:
- Vyžádání zdravotnické dokumentace - pacient má právo na kopii veškeré své zdravotnické dokumentace podle § 65 zákona o zdravotních službách
- Dokumentace následků - fotografie poranění, záznamy o průběhu léčby, svědecké výpovědi
- Lékařské zprávy od jiných odborníků, kteří řešili následky pochybení
Zdravotnickou dokumentaci by si měl pacient vyžádat co nejdříve, ideálně doporučeným dopisem s dodejkou. Poskytovatel zdravotních služeb je povinen vyhovět této žádosti do 30 dnů.
-
Podání stížnosti
Dalším krokem by mělo být podání stížnosti, která může být adresována:
- Přímo poskytovateli zdravotních služeb - každé zdravotnické zařízení má povinnost mít vypracovaný postup pro přijímání a vyřizování stížností
- Zřizovateli zdravotnického zařízení (kraj, ministerstvo)
- Příslušné profesní komoře (Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora, Česká lékárnická komora)
- Zdravotní pojišťovně pacienta
- Krajskému úřadu v rámci správního dozoru nad poskytovateli zdravotních služeb
Stížnost by měla obsahovat popis situace, kdy a jak k pochybení došlo, kdo se ho dopustil a jaké mělo následky. Poskytovatel zdravotních služeb je povinen stížnost vyřídit do 30 dnů, ve složitějších případech do 60 dnů.
-
Konzultace s nezávislým odborníkem
Pro objektivní posouzení, zda skutečně došlo k lékařské chybě, je vhodné konzultovat případ s nezávislým odborníkem – lékařem se stejnou specializací. Ten může poskytnout:
- Odborné stanovisko k postupu lékaře
- Vyjádření, zda byl postup lege artis či non lege artis
- Informace o standardních postupech v dané situaci
-
Právní konzultace
Před zahájením právních kroků je důležité konzultovat případ s advokátem, ideálně specialistou na medicínské právo, který pomůže:
- Posoudit šance na úspěch ve sporu
- Zvolit optimální strategii (občanskoprávní žaloba, trestní oznámení)
- Určit výši požadované náhrady
- Zprostředkovat kontakt na soudního znalce
Lékařská chyba: právní cesty k nápravě
-
Mimosoudní vyrovnání
Nejrychlejší a nejméně nákladnou variantou je pokus o mimosoudní vyrovnání s poskytovatelem zdravotních služeb nebo jeho pojišťovnou. Výhodou je:
- Rychlejší vyřešení situace
- Nižší náklady pro obě strany
- Menší emoční zátěž pro poškozeného
- Možnost nastavení individuálních podmínek náhrady
K mimosoudnímu jednání je vhodné přistoupit až po shromáždění dostatečných důkazů a konzultaci s právníkem, který může při jednání asistovat.
-
Mediace
Alternativou k přímému jednání je mediace - mimosoudní řešení sporu za účasti nezávislého mediátora, který pomáhá stranám dosáhnout dohody. Mediace může být vhodným řešením, pokud:
- Existuje ochota k dohodě na obou stranách
- Je třeba překonat komunikační bariéry
- Strany chtějí zachovat důvěrnost řešení sporu
-
Občanskoprávní žaloba
Pokud jednání nevedou k dohodě, může poškozený podat občanskoprávní žalobu na náhradu újmy. Před podáním žaloby je vhodné:
- Zaslat předžalobní výzvu (§ 142a občanského soudního řádu)
- Zajistit znalecký posudek, který prokáže pochybení
- Vyčíslit požadovanou náhradu újmy
Žaloba musí obsahovat konkrétní požadavek na náhradu újmy včetně jejího vyčíslení u majetkové škody, případně alespoň rámcové určení výše náhrady nemajetkové újmy.
-
Trestní oznámení
V případě závažnějších pochybení lze podat trestní oznámení, například pro podezření z trestného činu:
- Ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 148 trestního zákoníku)
- Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 147 trestního zákoníku)
- Usmrcení z nedbalosti (§ 143 trestního zákoníku)
V rámci trestního řízení pak může poškozený uplatnit nárok na náhradu škody v tzv. adhezním řízení, a to nejpozději do zahájení dokazování v hlavním líčení.
Náhrada újmy a její rozsah
Poškozený pacient má právo na náhradu:
-
Majetkové škody
- Skutečná škoda - náklady na léčení nehrazené pojišťovnou, náklady na léky, zdravotnické pomůcky, speciální dietu, rehabilitace, úpravy bytu vzhledem ke zdravotnímu stavu, náklady na ošetřovatele
- Ztráta na výdělku - po dobu pracovní neschopnosti i po jejím skončení, pokud trvá snížení pracovní schopnosti
- Ztráta na důchodu - pokud poškození zdraví vedlo ke snížení vyměřovacího základu pro výpočet důchodu
-
Nemajetkové újmy
- Bolestné - odškodnění za bolesti způsobené poškozením zdraví a jeho léčením
- Ztížení společenského uplatnění - náhrada za trvalé následky, které omezují poškozeného v jeho životních aktivitách a společenském uplatnění
- Další nemajetkové újmy - např. strach, úzkost, stres, ztráta radosti ze života
-
Náhrada při usmrcení
V případě úmrtí pacienta v důsledku lékařské chyby mají pozůstalí právo na:
- Náhradu nákladů spojených s pohřbem
- Náhradu nákladů na výživu pozůstalých, pokud zemřelý měl vůči nim vyživovací povinnost
- Jednorázové odškodnění duševních útrap manžela, rodičů, dětí a dalších blízkých osob
Vyčíslení náhrady újmy
Od 1. ledna 2014, kdy nabyl účinnosti nový občanský zákoník, se výše náhrady újmy na zdraví již neurčuje podle bodových vyhlášek, ale soud má vycházet ze zásady plného odškodnění a náhradu stanovit s přihlédnutím k individuálním okolnostem případu.
Pro určení výše náhrady však existují určitá vodítka:
- Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (zejména pro stanovení bolestného a ztížení společenského uplatnění)
- Metodika k odškodňování duševních útrap sekundárních obětí
- Znalecké posudky z oboru zdravotnictví a ekonomiky
- Soudní judikatura v obdobných případech
Důkazní břemeno a jeho specifika
V případech lékařských pochybení platí, že důkazní břemeno leží primárně na poškozeném pacientovi, který musí prokázat:
- Porušení právní povinnosti (non lege artis postup)
- Vznik újmy
- Příčinnou souvislost mezi pochybením a újmou
Vzhledem k složitosti medicínských případů a informační asymetrii mezi pacientem a poskytovatelem zdravotních služeb však soudy v některých případech uplatňují princip tzv. předběžné opatrnosti nebo „sekundárního" důkazního břemene. Podle judikáty Nejvyššího soudu platí, že pokud pacient prokáže porušení povinnosti a vznik újmy, která typově mohla být tímto porušením způsobena, je na poskytovateli zdravotních služeb, aby prokázal, že újma byla způsobena jinak.
Promlčecí lhůty
Pro úspěšné uplatnění nároku je třeba dodržet zákonné promlčecí lhůty:
- Subjektivní promlčecí lhůta - 3 roky od okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá
- Objektivní promlčecí lhůta - 10 let od vzniku škody (15 let, pokud byla škoda způsobena úmyslně)
- Zvláštní úprava u újmy na zdraví - pro náhradu nemajetkové újmy (bolestné, ztížení společenského uplatnění) neplatí objektivní promlčecí lhůta
Lékařslá chyba: praktické rady pro poškozené
-
Dokumentujte vše
- Pořizujte si vlastní kopie zdravotnické dokumentace
- Zapisujte si průběh léčby, data návštěv, jména lékařů
- Uchovávejte všechny účtenky a doklady související s léčbou
- Fotografujte následky pochybení
- Zaznamenávejte si svědectví přítomných osob
-
Komunikujte písemně
- Se zdravotnickým zařízením komunikujte písemně (dopisy s dodejkou, e-maily)
- Uchovávejte kopie veškeré korespondence
- Na ústní přísliby se nespoléhejte
-
Buďte konkrétní
- Při podávání stížnosti nebo žaloby buďte co nejkonkrétnější
- Uvádějte přesná data, jména, oddělení
- Popisujte konkrétní pochybení a jejich následky
-
Vyhledejte odbornou pomoc
- Konzultujte případ s nezávislým lékařem
- Obraťte se na specializovaného právníka
- Zvažte kontaktování pacientských organizací
-
Připravte se na dlouhý proces
- Soudní řízení může trvat i několik let
- Buďte připraveni na opakované výslechy a znalecké posudky
- Zvažte i psychologickou podporu
Znejte svá práva poškozeného
Poškození zdraví lékařskou chybou představuje složitou životní situaci, která vyžaduje trpělivost, důslednost a často i značné finanční prostředky na právní zastoupení a znalecké posudky. Přesto je důležité, aby poškození pacienti svá práva aktivně uplatňovali.
Současný právní řád poskytuje poškozeným pacientům řadu nástrojů k domáhání se svých práv. Klíčové je včasné zajištění důkazů, konzultace s odborníky a dodržení zákonných lhůt pro uplatnění nároku. Vzhledem ke složitosti medicínských případů je vhodné vyhledat specializovanou právní pomoc.
Vývoj judikatury v oblasti náhrady újmy způsobené při poskytování zdravotních služeb směřuje k větší ochraně práv pacientů a zohledňování jejich objektivně složité důkazní situace. To dává poškozeným pacientům větší šanci na spravedlivé odškodnění, než tomu bylo v minulosti.