Bolestné a náhrada za újmu na zdraví – co si můžete nárokovat

Bolest a strach, které provázejí úraz a léčení, patří k nejtěžším následkům poškození zdraví. Peníze utrpení nevymažou, zákon ale žádá, aby náhrada vytrpěné bolesti plně vyvážila. Bolestné často dostanete jako první – a zároveň jde o náhradu, o kterou lidé nejčastěji přicházejí kvůli chybějícím lékařským zprávám.

Vysvětlíme vám, co přesně bolestné zahrnuje, co už patří do jiných nároků a jakými doklady bolest prokážete, aby ji lékař nebo znalec ohodnotil celou.

Co bolestné zahrnuje

Bolest při zranění a během léčení

Bolestné odškodňuje bolest, kterou jste už vytrpěli. Patří do něj:

• bolest v okamžiku úrazu – zlomenina, řezná nebo bodná rána, popálenina, úder,
• bolest při operacích a zákrocích – například chirurgické ošetření bodné rány nebo odstranění odumřelé tkáně po popálení,
• bolest při léčení a rehabilitaci – převazy, injekce, cvičení, vyjmutí kovového materiálu,
• nepříjemnosti při vyšetřeních – invazivní diagnostika, opakované punkce,
• komplikace, které se zraněním souvisejí – infekce rány, další operace.

Psychické strádání spojené se zraněním

Metodika Nejvyššího soudu chápe bolest v širším smyslu: zahrnuje fyzickou bolest i duševní strádání a běžné psychické obtíže spojené s daným typem zranění jsou v jejím ohodnocení už obsaženy. Patří sem strach o život v okamžiku úrazu, úzkost z hospitalizace a operací, nespavost nebo obavy, jak léčba dopadne. Samostatně je nevyčíslujete – projeví se v bodovém ohodnocení bolesti.

Jinak je tomu, když se u vás rozvine diagnostikovaná duševní porucha – posttraumatická stresová porucha, depresivní nebo úzkostná porucha. Jde o samostatné poškození zdraví: psychiatr ho diagnostikuje a znalec ohodnotí jako každé jiné zranění, včetně případných trvalých následků. Podrobněji tuto situaci rozebíráme v článku o psychické újmě způsobené trestným činem.

Mimořádné okolnosti

Zákon žádá náhradu vyvažující „vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy“ (§ 2958). Další nemajetkovou újmou se rozumějí zvláštní okolnosti, které se vymykají obvyklému průběhu léčení a zvyšují intenzitu újmy nad obvyklou míru. Metodika je nehodnotí, soud o nich rozhoduje individuálně. U úmyslného útoku nebo obavy o život, kterou vyvolala hrozba, soud přihlédne i k okolnostem zvláštního zřetele hodným (§ 2957).

Co už do bolestného nepatří

Hranici tvoří ustálení zdravotního stavu: bolest do ustálení odškodňuje bolestné, trvalé následky po něm ztížení společenského uplatnění. Pokud vám trvalé následky zůstanou, máte nárok na obě náhrady současně.

Podle Metodiky se ztížení společenského uplatnění nepočítá v bodech, ale procentem obtíže, které stanoví znalec. Postup vysvětlujeme v článku o ztížení společenského uplatnění.

Jak se bolestné určí

Bolestné ohodnotí lékař nebo soudní znalec v posudku, zpravidla po skončení léčení. Body přiděluje podle druhu a rozsahu zranění a průběhu léčení – operace, opakované zákroky a komplikace jejich počet zvyšují. Ohodnocení nevychází z „počtu receptorů bolesti“ v zasažené oblasti, jak se někdy uvádí, ani z toho, jak silně bolest vnímáte vy osobně. Body se vynásobí hodnotou bodu, tedy 1 % průměrné mzdy za rok předcházející roku, kdy se váš zdravotní stav ustálil. Dřívější bodová vyhláška se u úrazů mimo práci už nepoužívá. Postup výpočtu najdete v článku o bolestném.

Metodika není zákon a body nejsou strop. Zákon žádá náhradu, která bolest vyváží plně; nelze-li její výši takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti (§ 2958). Znalec ale body „podle intenzity bolesti“ libovolně nenavyšuje – vyšší náhradu musíte odůvodnit konkrétními okolnostmi a doložit je.

Věk, povolání ani záliby bodové ohodnocení bolesti zpravidla nemění. Promítají se hlavně do ztížení společenského uplatnění, kde Metodika doporučuje úpravu podle věku a předchozího zapojení do života. U pracovních úrazů se bolestné řídí nařízením vlády č. 276/2015 Sb. – více v článku o odškodnění pracovního úrazu.

Jak bolestné doložit: důkazy a co prokazují

Lékař ani znalec neohodnotí, co v dokumentaci nenajde. Tyto doklady shromážděte co nejdříve:

Fotografie, deník a svědectví body samy nezvýší, pomohou ale prokázat průběh léčení a obstát proti námitce, že bolest byla mírnější. Kopie zdravotní dokumentace si vyžádejte průběžně od všech zařízení, která vás léčila.

Kolik činí bolestné: modelový příklad

Modelový příklad – jméno a body jsou ilustrační, skutečné ohodnocení určí lékař nebo znalec. Jana si jako spolujezdkyně při dopravní nehodě v roce 2025 zlomí zápěstí. Následuje operace, sádra, rehabilitace a v roce 2026 vyjmutí dlahy. Zdravotní stav se ustálí v roce 2026 a znalec ohodnotí bolest na 210 bodů. Bez zprávy o druhé operaci by ohodnocení bylo v modelu o 40 bodů nižší.

Chybná hodnota bodu stojí Janu 2 192,40 až 6 405 Kč, chybějící operační zpráva 19 686 Kč. Nejdražší chybou tedy bývá neúplná dokumentace. Jak se hodnota bodu mění podle roku ustálení, ukazuje přehled, kolik činí odškodnění bolestného. Jak bolestné zapadá do celkového výpočtu se ztížením společenského uplatnění, rentou a náklady, předvádíme na kompletním výpočtu odškodnění. Bolestné je navíc osvobozené od daně z příjmů (§ 4 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů).

Co udělat, abyste o odškodnění nepřišli

1. Nechte se ošetřit ještě týž den a uveďte, jak ke zranění došlo. Bez první zprávy může pojišťovna zpochybnit souvislost s úrazem.
2. Absolvujte všechny kontroly a rehabilitace. Mezery v léčení může pojišťovna vykládat tak, že vás nic nebolelo.
3. Popisujte lékaři bolest přesně. Věta „už je to lepší“ se zapíše do zprávy a pojišťovna ji může později použít.
4. Vyžádejte si kopie dokumentace průběžně, ne až za rok.
5. Veďte si deník bolesti – léky, probdělé noci, převazy, rehabilitace.
6. Psychické potíže řešte s odborníkem. Bez diagnózy je nikdo samostatně neohodnotí.
7. Zkontrolujte posudek dřív, než ho pošlete pojišťovně: obsahuje všechna zranění, operace a komplikace?
8. Nepodepisujte dohodu „za vše“ před ustálením stavu.
9. Hlídejte promlčení: 3 roky od chvíle, kdy se o újmě a odpovědné osobě dozvíte (§ 620 a § 629 OZ); objektivní lhůty se u újmy na zdraví nepoužijí (§ 636 odst. 3).

Časté chyby a námitky pojišťovny

• Bagatelizace bolesti. Kdo před lékařem potíže zlehčuje, může dostat méně bodů.
• Podceněná psychika. Neléčené psychické potíže nikdo neohodnotí.
• Neúplný posudek. Chybí komplikace, druhá operace nebo část zranění.
• Nesprávný předpis nebo rok. U nehody pojišťovna někdy použije bod pro pracovní úrazy nebo hodnotu za rok úrazu místo roku ustálení.
• Zpochybnění souvislosti. Pojišťovna tvrdí, že část bolestí způsobilo dřívější onemocnění.
• Spoluzavinění. Pokud jste ke vzniku újmy přispěli, například jste nebyli připoutaní, povinnost škůdce se poměrně sníží; zanedbatelný podíl se nepočítá (§ 2918 OZ).
• Předčasná dohoda. Pozdější komplikace po podpisu vyrovnání „za vše“ zpravidla nevymůžete.

Proti těmto námitkám obstojíte s úplnou dokumentací a nezávislým znaleckým posudkem. Jak postupovat, když s nabídkou nesouhlasíte, popisujeme v článku co dělat, když pojišťovna přizná nízké odškodnění.

Bolestné: shrnutí

Spravedlivé bolestné stojí na úplné dokumentaci, správně zvolené hodnotě bodu a důsledném rozlišení, co patří do bolestného a co do dalších nároků. Při odškodnění újmy na zdraví zkontrolujeme vaši dokumentaci i nabídku pojišťovny a uplatníme i ztížení společenského uplatnění a další nároky. Váš případ posoudíme zdarma, odměnu platíte až z vymoženého odškodnění – více na stránce kolik služba stojí.

Zadejte svůj případ online – formulář vyplníte za pár minut. Další postup popisujeme na stránce jak to funguje.

Často kladené otázky

Co všechno bolestné zahrnuje?

Bolest v okamžiku úrazu, při operacích, převazech, vyšetřeních a rehabilitaci, bolest z komplikací a běžné psychické strádání spojené se zraněním. Odškodňuje vytrpěnou bolest do ustálení zdravotního stavu.

Dostanu bolestné i za psychické následky?

Běžný strach, úzkost a nespavost spojené se zraněním jsou součástí ohodnocení bolesti. Diagnostikovanou duševní poruchu, například posttraumatickou stresovou poruchu, znalec hodnotí jako samostatné poškození zdraví.

Patří chronická bolest do bolestného, nebo do ZSU?

Bolest do ustálení zdravotního stavu odškodňuje bolestné. Bolest, která přetrvává i po ustálení, patří mezi trvalé následky a promítne se do náhrady za ztížení společenského uplatnění.

Kolik je 1 bod bolestného v roce 2026?

Podle Metodiky Nejvyššího soudu zpravidla 492,15 Kč, pokud se váš zdravotní stav ustálil v roce 2026. U pracovních úrazů činí hodnota bodu podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. 481,71 Kč.

Jaké doklady k bolestnému potřebuji?

Zprávu z prvního ošetření, operační protokoly, propouštěcí zprávy, výsledky zobrazovacích vyšetření, zprávy z kontrol a rehabilitace a potvrzení o pracovní neschopnosti. Pomohou i deník bolesti, fotografie a svědectví blízkých.

Do kdy musím bolestné uplatnit?

Do 3 let od chvíle, kdy se o újmě a odpovědné osobě dozvíte (§ 629 odst. 1 občanského zákoníku). Objektivní desetiletá lhůta se u újmy na zdraví nepoužije (§ 636 odst. 3).