Ztráta blízkého člověka je vždy tragédie. Když blízký zemře kvůli lékařskému pochybení, k bolesti se přidá pocit nespravedlnosti. V prvních týdnech vám často nikdo neřekne, jaká máte práva. Pojišťovny někdy nabídnou symbolickou částku nebo tvrdí, že „za smrt nelze nikoho žalovat". To neplatí: pokud pacient zemřel kvůli pochybení, máte jako pozůstalí vlastní nároky na odškodnění. Vysvětlíme vám, kdo je má, co můžete požadovat, jak postupovat a do kdy.
Stručná odpověď
Pokud pacient zemře proto, že poskytovatel zdravotních služeb nepostupoval lege artis, odpovídá poskytovatel jeho blízkým (§ 2910 občanského zákoníku). Manžel, rodiče, děti a další osoby blízké mají nárok na odčinění duševních útrap peněžitou náhradou, která plně vyváží jejich utrpení (§ 2959). Kdo zaplatil pohřeb, má nárok na přiměřené náklady pohřbu (§ 2961), a pozůstalí, které zemřelý živil, na rentu za ztrátu výživy (§ 2966).
Nároky samotného zemřelého, například bolestné, po smrti zpravidla zanikají, pokud je poskytovatel neuznal nebo je pacient neuplatnil u soudu ještě za života. Pevnou částku za smrt blízkého zákon nestanoví; soud vychází z intenzity vztahu a okolností případu. Nárok uplatněte do 3 let od chvíle, kdy se dozvíte o újmě a o tom, kdo za ni odpovídá.
Kdy poskytovatel za smrt pacienta odpovídá
Za smrt pacienta odpovídá poskytovatel zdravotních služeb – nemocnice, klinika nebo soukromý lékař –, pokud porušil povinnost postupovat podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů a smrt nastala právě kvůli tomu. Nedbalost zákon předpokládá a za své lékaře a sestry odpovídá poskytovatel, jako by pochybil sám (§ 2911 a § 2914 občanského zákoníku). Bez ohledu na zavinění odpovídá zpravidla jen za újmu z vadné věci, například z vadného přístroje nebo kontaminovaného materiálu (§ 2936). Podrobně odpovědnost rozebíráme v článku o odpovědnosti lékaře za újmu.
Prokázat musíte pochybení a příčinnou souvislost se smrtí. Pokud by pacient zemřel i při správném postupu, například na pokročilou nemoc, nárok zpravidla nevznikne nebo bude nižší.
Typicky jde o situace, kdy lékař přehlédne příznaky závažného stavu, například infarktu nebo sepse, kdy pacient dostane nesprávný lék nebo dávku, kdy chirurg při výkonu poškodí orgán či cévu a komplikaci včas nerozpozná, nebo kdy nemocnice pacienta propustí či přeloží příliš pozdě. Zda šlo o pochybení, nebo o neodvratitelný průběh nemoci, rozhodne až znalecký posudek. Samotná smrt při rutinním zákroku pochybení neprokazuje, je ale důvodem případ prověřit.
Kdo má po smrti pacienta nárok na odškodnění
Každý pozůstalý uplatňuje vlastní nárok. Okruh oprávněných se liší podle toho, co požadujete:
| Kdo |
Na co má zpravidla nárok |
| Manžel, manželka, partner |
Odčinění duševních útrap; renta za ztrátu výživy, pokud ho zemřelý živil nebo byl povinen živit |
| Děti, nezletilé i dospělé |
Odčinění duševních útrap; renta u dětí, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat |
| Rodiče |
Odčinění duševních útrap; renta, pokud je zemřelý živil nebo byl povinen živit |
| Sourozenci a další příbuzní |
Odčinění duševních útrap podle intenzity vztahu |
| Druh, družka a další osoby v poměru rodinném nebo obdobném |
Odčinění duševních útrap, pokud smrt důvodně pociťují jako vlastní újmu; z důvodu slušnosti příspěvek na výživu |
| Rozvedený manžel |
Renta, pokud mu zemřelý platil výživné nebo k tomu byl povinen |
| Kdo zaplatil pohřeb nebo léčbu |
Náhrada těchto nákladů |
Nárok na odčinění duševních útrap tedy nezávisí na tom, zda vás zemřelý živil. Vyživovací povinnost rozhoduje jen u renty.
Na co máte jako pozůstalí nárok
Odčinění duševních útrap
Při usmrcení odčiní škůdce duševní útrapy manželovi, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou, která plně vyváží jejich utrpení; jinak soud postupuje podle zásad slušnosti (§ 2959 občanského zákoníku). Pevnou tabulku zákon nemá. Soud hodnotí blízkost a intenzitu vztahu, společnou domácnost, věk zemřelého i pozůstalých a okolnosti smrti. Jak soudy výši určují, rozebíráme v článku o odškodnění za smrt blízké osoby.
Náklady pohřbu
Kdo pohřeb zaplatil, má nárok na přiměřené náklady v rozsahu, v jakém je nekryje veřejná dávka; soud přihlédne ke zvyklostem i okolnostem případu (§ 2961). Schovejte si faktury za obřad, rakev nebo urnu, hrobové místo a náhrobek.
Renta za ztrátu výživy
Pozůstalým, kterým zemřelý ke dni smrti výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat, platí škůdce peněžitý důchod. Renta vyrovnává rozdíl mezi vdovským nebo sirotčím důchodem a tím, co by zemřelý podle rozumného očekávání na výživu poskytoval (§ 2966). Z důležitého důvodu vám soud na žádost přizná místo renty jednorázové odbytné (§ 2968).
Náklady léčení před smrtí
Pokud jste platili léky, péči nebo dopravu do nemocnice, požadujte jejich náhradu. Škůdce hradí účelně vynaložené náklady péče o zdraví tomu, kdo je vynaložil (§ 2960).
Nároky samotného zemřelého
Bolestné a další nároky vázané na osobu pacienta po smrti zpravidla nepřecházejí do dědictví. Výjimkou jsou nároky, které poskytovatel před smrtí uznal nebo které pacient uplatnil u soudu. Pokud vám blízký leží po pochybení v nemocnici, nečekejte a nárok uplatněte ještě za jeho života. „Náhradu za zkrácení života" české právo nezná.
Jak postupovat po úmrtí blízkého v nemocnici
- Zjistěte, zda proběhla pitva. Bez ní příčinu smrti a souvislost s péčí prokážete jen velmi obtížně. Při podezření na trestný čin nařizuje pitvu policie.
- Vyžádejte si zdravotnickou dokumentaci. Po smrti pacienta mají osoby blízké zpravidla právo do ní nahlížet a pořizovat si kopie.
- Zvažte trestní oznámení. Při závažném pochybení přichází v úvahu usmrcení z nedbalosti (§ 143 trestního zákoníku). V trestním řízení uplatníte nárok jako poškozený – jak na to, vysvětlujeme v návodu, jak se připojit k trestnímu řízení jako poškozený.
- Nechte zpracovat znalecký posudek. Znalec posoudí, zda lékaři postupovali lege artis a zda by pacient při správném postupu přežil.
- Uplatněte nárok u poskytovatele. O odškodnění zpravidla jednáte s jeho pojišťovnou. Pokud nezaplatí, podáte žalobu – průběh popisujeme v článku soudní spor proti lékaři.
Lhůty a čísla, která rozhodují
| Co |
Hodnota |
Předpis |
| Promlčení nároku pozůstalých |
3 roky od chvíle, kdy se dozvíte o újmě a o tom, kdo za ni odpovídá |
§ 620, § 629 odst. 1 občanského zákoníku |
| Objektivní lhůta 10 nebo 15 let |
u újmy na životě a zdraví se nepoužije |
§ 636 odst. 3 občanského zákoníku |
| Nárok v trestním řízení |
nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování |
§ 43 odst. 3 trestního řádu |
| Usmrcení z nedbalosti |
až 3 roky; při porušení důležité povinnosti z povolání 1 až 6 let |
§ 143 odst. 1 a 2 trestního zákoníku |
| Vymáhání přiznaného nároku |
10 let od splatnosti podle rozhodnutí |
§ 640 občanského zákoníku |
Modelový příklad renty: zemřelý by na výživu manželky a dvou dětí podle rozumného očekávání poskytoval 25 000 Kč měsíčně. Vdovský a sirotčí důchody činí dohromady 14 000 Kč. Poskytovatel pak pozůstalým zjednodušeně platí rentu 11 000 Kč měsíčně, a to vedle odčinění duševních útrap každého z nich. Lhůtu raději počítejte od smrti; pokud jste o pochybení nevěděli, začne zpravidla běžet až od chvíle, kdy se o něm dozvíte, typicky ze znaleckého posudku.
Co udělat, abyste o odškodnění nepřišli
- Nic nepodepisujte pod tlakem. Dohodu o vyrovnání ani prohlášení o vzdání se nároků nepodepisujte bez porady s advokátem.
- Zajistěte dokumentaci co nejdřív. Kopie zdravotnické dokumentace, pitevní zprávu a list o prohlídce zemřelého.
- Sepište si, co se dělo. Data, jména lékařů, co vám kdo řekl. Paměť po čase slábne.
- Najděte svědky. Spolupacienty, návštěvy, příbuzné u rozhovorů s lékaři.
- Schovejte doklady o nákladech. Pohřeb, léky, doprava, péče.
- Doložte vztah se zemřelým. Společná domácnost, fotografie, korespondence – rozhodují o výši náhrady za duševní útrapy.
- Jednejte rychle, dokud pacient žije. Jeho vlastní nároky uplatněné za života neztratíte.
- Hlídejte tříletou lhůtu. Znalecký posudek trvá měsíce.
Proč pojišťovny odškodnění pozůstalých krátí
Pojišťovny poskytovatelů se nejčastěji brání tvrzením, že pacient by zemřel i při správné péči, že šlo o známé riziko výkonu nebo že pacient nedodržoval léčbu. Pokud se na smrti podílely okolnosti na straně pacienta, povinnost škůdce se poměrně sníží (§ 2918 občanského zákoníku); zanedbatelný podíl se nepočítá. Rentu zkracuje i pokročilý věk nebo vážná nemoc zemřelého, protože by výživu poskytoval kratší dobu. U duševních útrap pojišťovny zpochybňují blízkost vztahu. Proti těmto námitkám obstojíte s posudkem a důkazy o vztahu. Pokud vám nabídnou málo, přečtěte si, co dělat, když pojišťovna přizná nízké odškodnění. Zda z přijaté náhrady platíte daň, vysvětlujeme v článku o zdanění odškodnění nemajetkové újmy.
Znejte svá práva pozůstalých
Smrt blízkého po lékařské chybě vám nikdo nevrátí. Právo vám ale dává nástroje, jak dosáhnout spravedlnosti a finančně zajistit rodinu. Přehled odškodnění při úmrtí ze všech příčin – dopravní nehody, pracovního úrazu i trestného činu – najdete v článku o odškodnění následků smrti. Odškodnění pacienta i jeho pozůstalých s vámi vymáháme od vyžádání dokumentace až po soud. Váš případ posoudíme zdarma, odměnu platíte až z vymoženého odškodnění – více na stránce kolik služba stojí.
Zadejte svůj případ online – formulář vyplníte za pár minut. Další postup popisujeme na stránce jak to funguje.
Často kladené otázky
Kdo má nárok na odškodnění, když pacient zemře kvůli lékařské chybě?
Manžel nebo partner, děti, rodiče a další osoby blízké mají nárok na odčinění duševních útrap (§ 2959 občanského zákoníku). Pozůstalí, které zemřelý živil, mají navíc nárok na rentu a ten, kdo zaplatil pohřeb, na jeho přiměřené náklady.
Kolik dostanu za smrt blízkého?
Pevnou částku zákon nestanoví. Soud přizná náhradu, která plně vyváží vaše utrpení, a hodnotí intenzitu vztahu, společnou domácnost, věk a okolnosti smrti.
Musel mě zemřelý živit, abych měl nárok?
Ne. Na odčinění duševních útrap máte nárok bez ohledu na výživu. Vyživovací povinnost rozhoduje jen o rentě za ztrátu výživy (§ 2966).
Zdědím bolestné, které náleželo zemřelému?
Zpravidla ne. Nároky vázané na osobu zemřelého přejdou do dědictví, jen pokud je poskytovatel před smrtí uznal nebo je pacient uplatnil u soudu.
Mám podat trestní oznámení?
Při závažném pochybení ano – přichází v úvahu usmrcení z nedbalosti (§ 143 trestního zákoníku). V trestním řízení uplatníte nárok na náhradu nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování.
Do kdy musím nárok uplatnit?
Do 3 let od chvíle, kdy se dozvíte o újmě a o tom, kdo za ni odpovídá. Objektivní lhůty 10 a 15 let se u újmy na životě nepoužijí (§ 636 odst. 3 občanského zákoníku).