Pracovní úraz je poškození zdraví, které vás postihne krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů při práci pro zaměstnavatele. Odškodnění od zaměstnavatele získáte jen tehdy, když úraz splní všechny podmínky zákoníku práce. Chybí-li jediná, o pracovní úraz nejde. Projdeme s vámi situace, kdy tyto podmínky splněné nejsou – a kdy přesto odškodnění získáte od někoho jiného.
Stručná odpověď
Pracovním úrazem není úraz na cestě do zaměstnání a zpět, zranění při činnosti, která s prací nesouvisí (soukromá potyčka, volný čas po skončení školení), úmyslné sebepoškození ani dlouhodobé zhoršování zdraví – to může být nemoc z povolání. Rozhoduje § 271k zákoníku práce: zdraví vám musí poškodit krátkodobé, náhlé a násilné působení zevních vlivů, nezávisle na vaší vůli, při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Porušení bezpečnostních předpisů ani opilost z úrazu „nepracovní“ úraz neudělají. Zaměstnavatel se ale může odpovědnosti zcela nebo zčásti zprostit podle § 270 zákoníku práce – a důvody k tomu musí prokázat on. Když o pracovní úraz nejde, o odškodnění nepřicházíte automaticky: za nehodu cestou do práce nebo za napadení vám odpovídá viník, často i jeho pojišťovna.
Krátkodobé působení: úraz, nebo nemoc z povolání?
Pracovní úraz vzniká náhlým a intenzivním zásahem do zdraví – pádem, úderem, popálením, pořezáním. Pokud vám zdraví poškozuje dlouhodobé působení nepříznivých podmínek na pracovišti (hluk, vibrace, přetěžování, chemické látky), o úraz nejde. Může jít o nemoc z povolání, kterou zákoník práce odškodňuje obdobně, ale prokazuje se jinak: nemoc musí figurovat v seznamu nemocí z povolání (nařízení vlády č. 290/1995 Sb.) a posuzuje ji specializované pracoviště pracovního lékařství.
Pracovním úrazem není ani zhoršení zdravotního stavu, které vyvolal životní styl nebo vaše osobní dispozice. Zaměstnavatel i soud posuzují každý případ zvlášť a zkoumají i váš zdravotní stav před úrazem. Pokud si například poraníte záda při stěhování nábytku doma a v práci se bolest jen vrátí, zaměstnavatel vám pracovní úraz uznat nemusí. Když ale v práci utrpíte nové, samostatné zranění, předchozí potíže na jeho povaze nic nemění – mohou ovlivnit nanejvýš rozsah odškodnění.
TIP: Pracovním úrazem není dlouhodobé zhoršování zdraví ani následek události, která s prací nesouvisí. Pokud vás ale zdravotní potíže z práce trápí roky, nechte si prověřit nemoc z povolání.
Náhlé působení zevních vlivů a vaše vůle
Zákon vyžaduje, aby poškození zdraví vzniklo nezávisle na vaší vůli. Pokud si zranění způsobíte úmyslně, pracovní úraz nevznikne. Vnější vliv musí působit mimo vaši kontrolu: spadne na vás břemeno, uklouznete na mokré podlaze, zachytí vás stroj nebo vás udeří kolega.
Čistě vnitřní příčinu, například infarkt nebo epileptický záchvat bez dalšího vnějšího působení, soudy za zevní vliv zpravidla nepovažují. Jakmile se ale na zranění podílí pracovní prostředí – při mdlobě spadnete z lešení nebo do rozběhnutého stroje –, posuzují situaci jinak. Takový případ si nechte prověřit odborníkem, než nárok vzdáte.
Porušení bezpečnostních předpisů: úraz zůstává pracovním
Častý omyl: když porušíte předpisy BOZP nebo nepoužijete ochranné pomůcky, úraz se tím nestane „nepracovním“. Pracovním úrazem zůstává. Porušení předpisů hraje roli až u otázky, kolik vám zaměstnavatel zaplatí. Podle § 270 odst. 1 písm. a) zákoníku práce se zaměstnavatel zprostí odpovědnosti zcela jen tehdy, když prokáže, že jste předpisy porušili zaviněně, byli jste s nimi řádně seznámeni, zaměstnavatel jejich dodržování soustavně vyžadoval a kontroloval a porušení bylo jedinou příčinou úrazu.
Bezpečné pracoviště zajišťuje zaměstnavatel. Vy dodržujte jeho pokyny a používejte pomůcky – chráníte tím sebe, kolegy i svůj nárok na odškodnění.
| Situace |
Pracovní úraz? |
Dopad na odškodnění |
| Nepoužili jste ochranné brýle, ačkoli jste o povinnosti věděli a nadřízený ji kontroloval |
Ano |
Zproštění zcela (jediná příčina) nebo zčásti (jedna z příčin) – § 270 odst. 1 a 2 |
| Běžná neopatrnost – zakopnete, na chvíli se nesoustředíte |
Ano |
Bez zproštění – běžná neopatrnost není lehkomyslnost (§ 270 odst. 2 písm. b) |
| Lehkomyslné jednání bez porušení předpisů |
Ano |
Zproštění zčásti, zaměstnavatel hradí nejméně třetinu (§ 270 odst. 3) |
| Úraz v opilosti nebo pod vlivem jiné návykové látky |
Ano |
Zproštění zcela nebo zčásti, pokud zaměstnavatel nemohl úrazu zabránit (§ 270 odst. 1 písm. b) |
Trestný čin nebo přestupek zaměstnance
Pokud při práci porušíte zákon – kradete materiál, bez oprávnění a proti zákazu řídíte firemní auto nebo vysokozdvižný vozík – a zraníte se, zaměstnavatel bude oprávněně namítat, že nešlo o plnění pracovních úkolů. Činnost z vlastní iniciativy za plnění pracovních úkolů považuje § 273 odst. 2 zákoníku práce jen tehdy, když k ní nepotřebujete zvláštní oprávnění a nevykonáváte ji proti výslovnému zákazu zaměstnavatele. Krádež plněním pracovních úkolů není nikdy.
I tam, kde o pracovní úraz jde, vám může nárok zaniknout nebo se snížit – typicky když se zraníte pod vlivem alkoholu a zaměstnavatel tomu nemohl zabránit.
Návaznost zranění na výkon práce
Pracovním úrazem není poškození zdraví, které nesouvisí s plněním pracovních úkolů. Typicky jde o osobní konflikt mezi kolegy. Příklad: dva kolegové se mimo práci zamilují do stejné dívky a účty si vyřídí pěstmi na pracovišti. Zranění vzniklo na pracovišti, ale z čistě soukromého důvodu, takže pracovní úraz to není. Napadený ale získává nárok vůči útočníkovi a uplatní ho i jako poškozený v trestním řízení.
Přímou souvislost s prací vymezuje § 274 zákoníku práce. Patří sem úkony potřebné k výkonu práce, úkony obvyklé před začátkem a po skončení práce, přestávka na jídlo a oddech v objektu zaměstnavatele, vyšetření na jeho příkaz a ošetření při první pomoci. Počítá se i školení, které organizuje zaměstnavatel. Naopak cesta do zaměstnání a zpět, stravování nebo návštěva lékaře mimo objekt zaměstnavatele do přímé souvislosti s prací nepatří. Úraz ve volném čase během školení nebo pracovní cesty – například uklouznete večer po skončení programu – se za pracovní úraz také nepovažuje.
| Situace |
Pracovní úraz? |
Proč |
| Autonehoda cestou do práce vlastním autem |
Ne |
Cestu do zaměstnání a zpět vylučuje § 271k odst. 3 |
| Zranění na pracovní cestě při plnění úkolu |
Ano |
Činnost, která je předmětem pracovní cesty (§ 273 odst. 1) |
| Pád v závodní jídelně v areálu o přestávce |
Ano |
Přestávka v objektu zaměstnavatele (§ 274 odst. 1) |
| Pád v restauraci mimo areál o obědové pauze |
Ne |
Stravování mimo objekt zaměstnavatele (§ 274 odst. 1) |
| Úraz při školení, které organizuje zaměstnavatel |
Ano |
Školení ke zvyšování odborné připravenosti (§ 274 odst. 2) |
| Úraz při večerní zábavě po skončení školení |
Ne |
Volný čas, chybí souvislost s prací |
| Rvačka s kolegou kvůli soukromému sporu |
Ne |
Osobní motiv, chybí souvislost s plněním úkolů |
Co nebude odškodněno jako pracovní úraz?
Událost, která nesplní znaky pracovního úrazu, vám zaměstnavatel podle zákoníku práce neodškodní. Existují i případy, kdy o pracovní úraz jde, ale odškodnění se sníží nebo zanikne – při zaviněném porušení předpisů, opilosti nebo lehkomyslném jednání (§ 270 zákoníku práce). U uznaného pracovního úrazu vám zaměstnavatel hradí ztrátu na výdělku, bolestné, ztížení společenského uplatnění, účelné náklady léčení a věcnou škodu. Jednotlivé položky rozebíráme v článku o odškodnění pracovního úrazu.
„Nepracovní“ úraz přitom neznamená úraz bez odškodnění. Pokud vás cestou do práce srazí auto, odpovídá vám řidič a jeho pojišťovna z povinného ručení – postup najdete v průvodci odškodněním z dopravní nehody. Pokud vás ze soukromých důvodů napadne kolega, odpovídá vám on – a za ublížení na zdraví po něm požadujete bolestné i další náhrady.
Čísla, která rozhodují: 3 dny, 481,71 Kč a 3 roky
Tři údaje určují, zda a kolik odškodnění dostanete. Počet dnů pracovní neschopnosti rozhoduje o záznamu o úrazu, hodnota bodu o výši bolestného a promlčecí lhůta o tom, dokdy nárok uplatníte.
| Údaj |
Hodnota |
Předpis |
| Evidence v knize úrazů |
Každý úraz, i bez pracovní neschopnosti |
§ 105 odst. 2 zákoníku práce |
| Záznam o úrazu |
Pracovní neschopnost delší než 3 kalendářní dny nebo úmrtí; jedno vyhotovení dostanete vy |
§ 105 odst. 3 zákoníku práce |
| Hodnota 1 bodu – pracovní úraz, nárok vzniklý v roce 2026 |
481,71 Kč (1 % z 48 171 Kč, průměrná mzda za 1.–3. čtvrtletí 2025) |
§ 271c zákoníku práce, nařízení vlády č. 276/2015 Sb. |
| Hodnota 1 bodu – jiná újma na zdraví (např. dopravní nehoda), zdravotní stav ustálený v roce 2026 |
Zpravidla 492,15 Kč (1 % z 49 215 Kč, průměrná mzda za rok 2025 podle předběžných údajů ČSÚ) |
§ 2958 občanského zákoníku, Metodika Nejvyššího soudu |
| Promlčení |
3 roky od chvíle, kdy se dozvíte o újmě a o tom, kdo za ni odpovídá |
§ 620 a § 629 odst. 1 občanského zákoníku |
Příklad: lékař ohodnotí vaše bolestné na 100 bodů. U pracovního úrazu z roku 2026 dostanete 48 171 Kč. U zranění z dopravní nehody cestou do práce počítá pojišťovna i soud podle Metodiky Nejvyššího soudu – při 100 bodech zpravidla 49 215 Kč. Body ale obě metody přidělují podle jiných tabulek, takže stejné zranění nemusí mít stejný počet bodů. Jak lékař body přiděluje, vysvětlujeme v článku o bolestném.
Co udělat, abyste o odškodnění nepřišli
- Nahlaste úraz hned. Řekněte nadřízenému, co se stalo, kde a kdo byl u toho. Pozdní hlášení dává zaměstnavateli prostor tvrdit, že se úraz stal jinde.
- Jděte ještě týž den k lékaři. Výslovně uveďte, že se úraz stal v práci. Lékařská zpráva patří k nejsilnějším důkazům.
- Vyžádejte si záznam o úrazu. Při pracovní neschopnosti delší než 3 kalendářní dny vám zaměstnavatel musí jedno vyhotovení předat.
- Nepodepisujte nepravdivý popis. Pokud záznam neodpovídá skutečnosti, připište vlastní vyjádření, nebo ho nepodepisujte.
- Zajistěte důkazy. Vyfoťte místo úrazu a poškozené pomůcky, zapište si jména svědků. Zaměstnavatel nesmí bez vážných důvodů měnit stav místa úrazu, dokud neobjasní jeho příčiny.
- Schovávejte doklady. Účtenky za léky, jízdenky k lékaři a doklady o ztrátě výdělku.
- Zjistěte, kdo úraz způsobil. U dopravní nehody nebo napadení uplatněte nárok vůči viníkovi a jeho pojišťovně.
- Hlídejte promlčení. Tříletá lhůta uteče rychle, zvlášť při dlouhém léčení.
Když zaměstnavatel tvrdí, že nejde o pracovní úraz
Zaměstnavatelé a jejich pojišťovny nejčastěji namítají, že se úraz stal cestou do práce, o přestávce mimo areál, při soukromé činnosti, nebo že jste porušili předpisy. První tři námitky zpochybňují samotný pracovní úraz. Poslední se týká jen výše odškodnění a důkazní břemeno nese zaměstnavatel: musí prokázat, že vás s předpisy řádně seznámil a jejich dodržování soustavně kontroloval. Odvolat se jen na obecnou povinnost chovat se opatrně nesmí (§ 270 odst. 4 zákoníku práce).
Zprostí-li se zaměstnavatel odpovědnosti jen zčásti, určí vaši část podle míry zavinění. Při lehkomyslném jednání vám musí uhradit nejméně třetinu (§ 270 odst. 3). Běžnou neopatrnost a riziko spojené s prací zákon za lehkomyslnost nepovažuje vůbec. Pokud vám pojišťovna zaměstnavatele přizná méně, než odpovídá vašemu zranění, přečtěte si, co dělat, když pojišťovna přizná nízké odškodnění. Spor o uznání úrazu s vámi povedeme v rámci služby odškodnění pracovního úrazu.
Práva poškozeného na odškodnění
Pomáháme zaměstnancům, kterým zaměstnavatel odmítá uznat pracovní úraz nebo krátí odškodnění, i lidem, které zranil někdo jiný cestou do práce. Nevíte, zda váš úraz splňuje podmínky, nebo kdo vám za něj odpovídá? Popište nám, co se stalo. Váš případ posoudíme zdarma a odměnu platíte až z vymoženého odškodnění – podrobnosti najdete na stránce kolik služba stojí.
Zadejte svůj případ online – formulář vyplníte za pár minut. Co následuje potom, popisujeme na stránce jak to funguje.
Často kladené otázky
Je úraz na cestě do práce pracovním úrazem?
Ne. Úraz na cestě do zaměstnání a zpět výslovně vylučuje § 271k odst. 3 zákoníku práce. Jinak je tomu na pracovní cestě, kterou vám nařídil zaměstnavatel. Pokud vás cestou do práce zraní jiný řidič, uplatníte nárok z jeho povinného ručení.
Je pracovním úrazem pád o polední přestávce?
Jen když se stane v objektu zaměstnavatele, například v závodní jídelně. Stravování a cesta na oběd mimo objekt zaměstnavatele do přímé souvislosti s prací nepatří (§ 274 odst. 1 zákoníku práce).
Přijdu o odškodnění, když jsem neměl ochranné pomůcky?
Ne automaticky. Úraz zůstává pracovním. Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zcela jen tehdy, když prokáže, že jste předpisy porušili zaviněně, byli jste s nimi řádně seznámeni, jejich dodržování soustavně kontroloval a porušení bylo jedinou příčinou úrazu. Jinak odpovídá aspoň zčásti.
Je pracovním úrazem napadení kolegou na pracovišti?
Záleží na důvodu. Pokud útok souvisí s prací, jde zpravidla o pracovní úraz. Pokud jde o čistě soukromý spor, pracovní úraz to není. Za zranění vám ale vždy odpovídá útočník a nárok uplatníte i v trestním řízení.
Musí zaměstnavatel sepsat záznam o úrazu?
Ano, pokud úraz způsobil pracovní neschopnost delší než 3 kalendářní dny nebo úmrtí (§ 105 odst. 3 zákoníku práce). Jedno vyhotovení vám musí předat. Do knihy úrazů zapisuje každý úraz, i ten bez pracovní neschopnosti.
Co dělat, když zaměstnavatel pracovní úraz neuzná?
Vyžádejte si jeho stanovisko písemně, shromážděte lékařské zprávy, fotografie a jména svědků a nárok uplatněte u zaměstnavatele a jeho pojišťovny. Pokud neuspějete, rozhodne soud. Váš případ vám posoudíme zdarma.